Pocitovou mapu si nechalo sestavit město. „Pomůže nám, abychom lépe tušili, kde se občané cítí dobře a kde jim to nevyhovuje. Abychom věděli, kam máme napříště upřít svou pozornost,“ říká litoměřický místostarosta Karel Krejza.
Nejraději lidé tráví volný čas v parku Václava Havla a na Střeleckém ostrově. Mezi místa označená „tady se mi líbí“ patří i Mostná hora nebo Mírové náměstí.
Naopak v okolí bývalého pivovaru se lidem nelíbí vůbec a o moc lépe na tom není ani hlavní vlakové nádraží.
Jako zapomenutá místa pak vnímají občané výstaviště Zahrada Čech a vilu „Fafák“.
Bezpečně se Litoměřičané cítí na Mírovém náměstí, opačně v okolí Labe, u nádraží a v okolí Severky.
„V návaznosti na tyto poznatky už byly na těchto místech posílené hlídky městské a státní policie nebo instalován kamerový systém,“ sdělila Jana Eflerová z odboru sociálních věcí a zdravotnictví.
Pocitovou mapu města sestavili respondenti podle vlastních dojmů. Podobně odpovídají i náhodně oslovení Litoměřičané.
Lidé hlasovali i on-line na webu města
„Hodně se mi líbí v parku Jiráskovy sady, který je pěkně upravený. Mám to rád i na náměstí, které patří k nejbezpečnějším místům ve městě. Nejošklivější je asi dolní nádraží, když někdo přijede do Litoměřic, musí to na něj působit opravdu špatně,“ říká Martin Hrdina.
„V Litoměřicích se cítím dobře na Mostné hoře a na Radobýlu a také v okolí památek, kterých tu máme spoustu,“ míní pro změnu Renata Urie.
Sběr dat probíhal ve dvou fázích. První půlrok lidé hlasovali na veřejných akcích, kde jim Eflerová z radničního odboru vždy nejprve vysvětlila smysl pocitové mapy.
„Nechali jsme si vytisknout mapu města a na zhruba 15 akcích lidé dávali špendlíky na místa, kde se jim líbí, kde nelíbí, kde tráví volný čas, kde se cítí bezpečně, kde naopak nebezpečně a která místa jsou podle nich v Litoměřicích zapomenutá,“ přibližuje referentka.
Na podzim se pak mohli obyvatelé města zapojit do vzniku pocitové mapy i on-line hlasováním na webu města. Celkově litoměřická zákoutí ohodnotilo 2 990 respondentů.
Vyhodnocení průzkumu pak provedla Katedra rozvojových studií Univerzity Palackého v Olomouci.
