„K vidění budou hlavně fotografie od samotného hraběte Lažanského, ale i od palubního fotografa. K nim bude připojen textový doprovod, který návštěvníkům osvětlí dobovou situaci v konkrétní navštívené zemi,“ uvedla kurátorka výstavy Marta Pavlíková.
Hrabě Prokop LažanskýJediný potomek hraběte Vladimíra Lažanského (1857-1925) a Mechtildy, rozené Waldburg-Zeil-Trauchburgové (1867-1912), přišel na svět v roce 1904 jako dlouho očekávaný dědic. Když mu bylo 13 let, dělal mu na zámku v Chyších vychovatele spisovatel Karel Čapek. Matka zemřela, když byl ještě chlapcem, a stárnoucí otec synka rozmazloval. V roce 1925 se po smrti otce stal Prokop dědicem rozsáhlého majetku, před studiem dával přednost sportu a vedl v Praze bujarý život v kruhu tamní smetánky. V roce 1933 se oženil s německou šlechtičnou Ingeborg von Königswald (1905-2003), která v té době byla pilotkou sportovních letadel a průkopnicí letectví mezi ženami. Na panství v Chyších měli dokonce své soukromé letiště. S Ingeborg přivedli na svět dvě dcery Mechtildu (1935) a Angeliku (1943). Za okupace přijal německé občanství, a proto po válce přišel o veškerý majetek. V padesátých letech se usadil v dnešním africkém Zimbabwe, kde také v roce 1969 zemřel. Vdova Ingeborg Lažanská zemřela v Mnichově v roce 2003, obě dcery dnes žijí ve Velké Británii. |
Na výstavě jsou kopie, originální fotografie nebylo možné vystavit. „Jsou totiž ve velmi špatné stavu,“ dodává Pavlíková.
Přímé vzpomínky mladého hraběte na cestu se nedochovaly. Lažanský odešel kvůli svému německému občanství z Československa za dramatických okolností hned po druhé světové válce a vzal si část své korespondence s sebou.
„Jestli zažil na cestě kolem světa něco dobrodružného, si tedy můžeme jen domýšlet z fotografií. Na nich je například zachycen na hadí farmě v Thajsku, takže navštívil i místa, která nebyla v běžné turistické nabídce,“ upozornila ústecká kurátorka.
Prokop byl jediný potomek hraběte Vladimíra Lažanského, po jehož smrti v roce 1925 zdědil zámek Chyše, který dnes leží v Karlovarském kraji. Cesta kolem světa spadá do období jeho mládeneckého života, kdy si naplno užíval svobody a svého jmění.
Parník zavítal do 37 přístavů v 25 zemích
Lažanského zaujala turistická plavba v luxusním zaoceánském parníku, kterou nabízela z New Yorku rejdařská společnost Hapag. Toto dobrodružství využívali především bohatí Američané a Evropané toužící po troše exotiky a poznání, ovšem s nejvyšším možným komfortem. Cesta zpravidla začínala v lednu a končila v květnu a během 138 dnů plavby nabízela návštěvu 37 přístavů a 59 měst ve 25 zemích.
Z New Yorku se loď vydala směrem na Madeiru a Gibraltar, po opuštění Evropy parník kotvil v přístavech na Blízkém východě, v Africe, Indii nebo Thajsku, následně zamířil do Pacifiku na Havaj, Los Angeles a pak plul do Panamského průplavu, po cestě zpět do New Yorku už stavěl jen na Kubě.
Jak to vypadalo při vylodění v přístavu, si zapsal do deníku Pepe Chipulina, obyvatel Gibraltaru, kde 17. ledna 1929 spustil parník kotvy: „Město ožilo, Američané se rojili v ulicích a velice nápadně pobíhali všemi směry, kupujíce všelijaké zboží hlavně od orientálních prodavačů. Stál jsem dlouho naproti poště a nemohl se ubránit úsměvu.“
Spolu s Prokopem Lažanským se na cestě kolem světa plavilo 399 dalších prominentních lidí převážně z Ameriky, Kuby, Francie, Německa a Švýcarska, o jejichž potřeby a bezpečnou a zdárnou plavbu se starala přibližně padesátičlenná posádka. Lažanský se nalodil v některém z evropských přístavů, pravděpodobně v Monaku nebo v Neapoli.
Na výstavě jsou i snímky z loveckých výprav
„Nejzajímavější jsou na výstavě snímky zachycující běžný život v roce 1929 například v Singapuru nebo Hongkongu. Dnes to jsou moderní města plná mrakodrapů, ale tehdy to byla provinční sídla,“ upozornila kurátorka Pavlíková.
Cena zájezdu kolem světa pro jednu osobu se tehdy pohybovala kolem 68 000 korun. Měsíční mzda dělníka tehdy byla zhruba 510 až 590 korun.
Výstava na krásnobřezenském zámku bude k vidění až do 24. dubna příštího roku. Kromě fotografií z plavby kolem světa jsou na ní také snímky z loveckých výprav hraběte Lažanského z roku 1930. Tehdy se vydal například do Mongolska.
„Odtud jsou pozoruhodné snímky zachycující useknuté hlavy raubířů pověšené na stromech. Tedy věci, které i na tu dobu byly už velmi nezvyklé,“ dodává Pavlíková.
