„My už to moře, které nám nadšenci ze sdružení Moře klidu slibují, šplouchat neuslyšíme. Ale je skvělé, že si dokážeme dělat legraci sami ze sebe, že máme smysl pro nadsázku,“ řekla při otevření Duchcovské maríny starostka města Jitka Bártová. Sama se pak pro doplnění atmosféry, která nedělní akci provázela, chopila pádla.
Duchcovskou marinu tvoří dřevěné molo se sedmi stěžni na hraně uhelného lomu Bílina. Při pohledu od Bíliny vypadá, jako by v ní skutečně kotvily lodě. Výstavba stála sto tisíc korun a zaplatily ji nadace VIA a město Duchcov.
„Udělujeme městu Duchcov status klidomořské výspy za podporu našeho projektu,“ vyhlásil předseda sdružení Moře klidu Radim Neuvirt.
Sám na Liptickou vyhlídku, kde se marína nachází, přišel s velkým sysifovským balvanem na zádech, aby doložil, před jak obtížným úkolem jeho sdružení stojí. Se dvěma kolegy pak předvedli unikátní živý obraz s názvem Duchcovští plavci. „Trénovali jsme poctivě na Balatonu, je to znát,“ pochvaloval si.
Sdružení Moře klidu tvrdí, že dosavadní plány na rekultivaci vytěžených velkolomů vytvořením několika jezer je nedůsledné a krátkozraké. Navrhují celou oblast do sta let zatopit vodou z Baltského moře (o projektu zde).
Přišli jsme do krajiny s novým příběhem, říká architekt
Duchcovská marína je už druhým projektem, který kolem této myšlenky vznikl. Prvním byl předloni Strupčický maják, dřevěná rozhledna na hraně lomu u Mostu (o majáku zde).
„Přišli jsme s novým příběhem na území, které kdysi museli lidé kvůli uhlí opustit. S příběhem moře, které většina Čechů každý rok jezdí hledat do zahraničí,“ přibližuje smysl celého projektu architekt Martin Kloda, který maják i marinu spolunavrhoval
V příštím roce podle něj přibydou v Duchcově a ve Strupčicích kolonády spojující centrum s budoucím mořem. „Budou doplněné o zastávky na zajímavých místech, v Duchcově například u starého nádraží,“ přiblížil Kloda.
Protože ze Strupčic na otevření maríny nikdo nedorazil, účastníci alespoň směrem k majáku zamávali a zvolali hromové „Nazdááááár“. Kromě vztyčování vlajek bylo součástí akce i kladení pravých mořských mušliček na pláž u maríny, sborový zpěv s flašinetem a představení s mořskou pannou.
„Připomíná mi to Duchcov v době obrozenecké. Znovu takové spontánní nadšení lidu duchcovského, které jsme od té doby nezažili,“ liboval si místní patriot Jaroslav Drbohlav. Potěšil ho také fakt, že na mítink DSSS, který se v Duchcově v té době souběžně konal, nedorazil v porovnání s otevřením mariny téměř nikdo.
