Oprava kláštera v Ročově na Lounsku odhaluje zapomenuté prostory

Umělecký sochař Jan Řeřicha si právě před rokem vzal do nájmu klášter v Dolním Ročově na Lounsku a pustil se do jeho obnovy. Za tu dobu stihl odstranit náletové dřeviny, sundat staré linoleum či rozvody. Konvent má v nájmu od loňského prosince na 50 let s cílem vybudovat v něm domov pro seniory.

„Rozsáhlý objekt jsme vyklidili a sundali prohnilé omítky. Ve všech místnostech strháváme linoleum, aby mohly podlahy a stěny vysychat. Odborná firma zlikvidovala technologické vybavení kotelny, které bylo značně zrezivělé, zařízení pro chemickou úpravu vody a veškeré rozvody tepla a radiátory. Zhruba 50 tun materiálu skončilo ve sběrných surovinách, utržené peníze šly na úhradu provedených prací,“ říká Řeřicha.

Po vykácení náletových dřevin kolem kláštera a z vnitřní zahrady bude nyní dalším krokem odstranění navážky hlíny a sutě. Přes zimu se objekt vysuší a na jaře budou pokračovat stavební úpravy vnitřků včetně rekonstrukce rozvodů vody a elektřiny.

V objektu, který v minulosti sloužil jako vězení či dětská psychiatrická léčebna, objevuje Řeřicha dávno zapomenuté architektonické prvky. U vstupu byly dvě zazděné niky - půlkruhové výklenky ve zdi.

„Musely být zazděny v blízkých letech po druhé světové válce. Nepodařilo se mi vypátrat, že by o nich někdo ze současných pamětníků věděl,“ pokračuje Řeřicha.

Klášter Ročov

Klášter založený v roce 1373 Albrechtem z Kolovrat je v majetku řádu Augustiniánů.

V roce 1950 byl v rámci takzvané Akce K klášter zrušen. Řeholníci byli vyhnáni a zčásti pozavíráni do lágrů.

Klášter pak sloužil jako vězení, kasárna, od 60. let do roku 1995 v něm byla dětská psychiatrická léčebna.

Předpokládá, že stavba vydá ještě mnohá cenná tajemství. „Spolupracuji s památkáři a dohodli jsme se, že prozatím nebudu odstraňovat omítky ze stropů. Nejdříve musí proběhnout průzkum, zda tam nejsou dobové fresky. Je to pravděpodobné, byť v zachovalých dostupných archivních dokumentech jsem o nich zmínku nenalezl,“ poznamenal Řeřicha.

Opravu financuje prozatím z vlastních zdrojů, předběžný odhad nákladů na rekonstrukci je 80 až 100 milionů. Řeřicha dokončuje projektovou dokumentaci na záchranu objektu, aby mohl požádat o dotaci z ministerstva kultury.

Další peníze chce získat z dražby mramorových houslí, jejichž výrobu plánuje. Ty poslední byly ozdobou světové výstavy Expo v Miláně a výtěžek z jejich prodeje půjde na charitativní projekt v Africe. Unikátní nástroj bude do 10. ledna příštího roku vystaven v muzeu houslí v italské Cremoně.