Pro Ležalovo odvolání zvedlo ruku devět z dvanácti přítomných zastupitelů, tři se zdrželi. Zastupitelstvo Ležala odvolalo přesto, že počet radních tím klesl pod zákonem stanovenou hranici a Obrnice nejspíš až do voleb zůstanou bez rady. Potřebného pátého člena rady se totiž zvolit nepodařilo.
"Celá léta řešíme bytovou problematiku. Snažíme se zabránit prodeji bytů realitním kancelářím a spekulantům s cílem vyhnout se pokud možno přílivu nových sociálně slabých rodin a nepřizpůsobivých lidí z celé republiky i zahraničí. Očekávali jsme, že jako radní, jemuž by mělo jít zejména o blaho obce, učiní pan Ležal cenovou nabídku obci. Místo toho jeho firma domy prodala za našimi zády," zlobí se starostka Drahomíra Miklošová.
ObrniceV obci nedaleko Mostu žije necelých 2 500 obyvatel. Podle takzvané Gabalovy studie tvoří téměř 40 procent obyvatel Romové. Radnice v posledních sedmi letech vytvořila mnoho projektů, které přispěly k zlepšení jejich soužití s majoritou. Romové v Obrnicích pracují na veřejně prospěšných pracích, jako pracovníci sociálních služeb, terénní pracovníci, jako hlídka prevence kriminality i jako pracovníci komunitního centra. Obec s ročním rozpočtem kolem 40 milionů korun získala dosud dotace v celkové výši kolem 132 milionů korun. Loni v říjnu Obrnice dostaly za integraci Romů ocenění od Rady Evropy. |
Ležal je společníkem firmy Quick I., která v Obrnicích provozuje tepelné a bytové hospodářství a v obci vlastní devět panelových domů. Tři z nich se zhruba dvaceti byty firma prodala začátkem roku. Radnice říká, že tím Ležal porušil důležitou strategickou dohodu. Ležal to odmítá.
"Podle dohody jsem náš záměr přednesl na jednání rady s tím, že obec je první, koho oslovujeme. Na následujícím zastupitelstvu byla moje nabídka prezentována, ale o souhlasu ke koupi a eventuální ceně, kterou jsem nabídl, se vůbec nehlasovalo. Začali jsme proto hledat dalšího investora," říká Ležal.
Radní Josef Karas to označil za lež. "My jsme panu Ležalovi učinili nabídku koncem listopadu loňského roku a uvedli i cenové rozpětí, za které obec běžně byty vykupuje, tedy od 20 tisíc do 35 tisíc korun. Pan Ležal reagoval tak, že se musí ve firmě poradit. Od té doby se neozval. Až nedávno jsme byli upozorněni, že domy jsou už od února zavkladovány na nové majitele," tvrdí Karas.
O nových vlastnících domů podle starostky Miklošové nikdo nic neví. "Ze zkušeností, které máme s vlastníky bytů žijících mimo Obrnice, se velmi obáváme sestěhování problémových nájemníků, případně zřízení ubytoven," poznamenala starostka.
Obrnice nyní nejspíš zůstanou bez rady
Obrnice už dříve vykoupily některé byty, jež nabídli sami majitelé, kteří v nich žijí. V březnu zastupitelstvo starostku Miklošovou a jejího zástupce pověřilo, aby se účastnili i dražeb, při kterých se prodávají byty zabavené v exekuci (o odkupu bytů zde).
Ležal namítá, že to byla právě jeho firma, která dala podnět ke koncepci neprodávat domy mimo region.
"Upozornili jsme obec, že někteří vlastníci mohou prodejem domů zapůsobit na křehký sociální smír v obci. Obec domy koupila a zakonzervovala. Naše dohoda o neobsazování bytů nepřízpůsobivými obyvateli se pak začala s ekonomickou krizí otáčet proti nám. Obec se začala díky přijaté strategii vylidňovat. Když se nám vyprázdnil celý dům, začali jsme vážně uvažovat o prodeji," popisuje Ležal.
Investor, který domy koupil, podle něj jednal seriózně a chce domy zrekonstruovat. "Zástupce firmy také projevil zájem angažovat se v obci na různých programech. Požádal jsem ho proto, ať se spojí s paní starostkou, což také učinil," dodal Ležal.
