Křešice 5. 6. 2013

Křešice 5. 6. 2013 | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Z povodní se vzpamatovala hlavně města, vesnice nedosáhnou na dotace

  • 0
Půl roku od červnové povodně se s jejími následky vyrovnala na severu Čech hlavně města. Potíže však dál trápí vesnice, které kvůli tvrdým pravidlům nedosáhnou na dotace.

Například Křešice u Litoměřic hned po povodni opravily z vlastních peněz největší propadliny na silnicích a chodnících. Zaplatily za to půl milionu a doufaly, že další opravy udělají díky milionům od ministerstva dopravy. Žádné velké vylepšování cest ve vesnici se ale konat nebude.

Povodeň na severu Čech

Povodně v Ústeckém kraji začaly 2. června, kdy byly vyhlášené první evakuace, 3. povodňový stupeň přestal platit na dolním Labi až 12. června.

Záplavy postihly celkem 68 měst a obcí, a to nejen sídla u velkých řek. Trpěly také menší obce na Šluknovsku nebo Podbořansku, které kolem 8. června postihly přívalové deště a bleskové povodně.

Celková škoda v kraji byla vyčíslena na 3,5 miliardy korun, nejvíc bylo postižené Litoměřicko, Ústí nad Labem, Děčín a Hřensko.

"Žádali jsme o dotaci 5,5 milionu, chtěli jsme je na dvanáct různých položek. Peníze jsme dostali jen na tři, celkem jeden a půl milionu. A z toho je milion na veřejné osvětlení. Byli jsme docela zklamaní," říká starosta Křešic Václav Kovařík.

Města jsou na tom lépe. Například v Lovosicích a Roudnici se chystají otevřít kryté plavecké bazény. Stojí poblíž Labe, v červnu je povodeň zaplavila, a tak je radnice musely nechat kompletně rekonstruovat. Podobně je na tom Děčín.

"Po povodni jsme museli opravit většinu městských sportovišť na levém břehu Labe. Některé opravy jsou už dokončeny, některé před dokončením," říká mluvčí děčínského magistrátu Markéta Lakomá. Například fotbalový stadion ale bude celý opravený až začátkem příštího roku.

Terezín právě opravuje čtyři silnice, jež voda zničila na území spádových Českých Kopist, Počapel a Nových Kopist. Od ministerstva dopravy na to radnice dostala 11,5 milionu. Mnohem větší pomoc od státu ale Terezín teprve čeká.

"Připravujeme žádost o dotaci na ministerstvo pro místní rozvoj, podat ji musíme do konce roku. Spočítali jsme škody na 500 milionů, hlavně na pevnostním systému. Výhodou je, že bychom neměli nic přidávat ze svého. Když jsou škody vyšší než roční rozpočet, má být dotace stoprocentní," přiblížil tajemník terezínské radnice Miloslav Kubíček.

Starostům vadí, že dotace lze čerpat jen do konce roku

Ministerstvo dopravy vypsalo své podmínky jako první, a protože povodeň poničila z veřejného majetku hlavně cesty, je jeho pomoc obcím nejvýraznější.

"Žádné jiné dotační tituly zatím nebylo možné využít," konstatuje Lakomá s tím, že Děčín vyčíslil škody na komunikacích a na cyklostezce na 18 milionů.

Po malé obce je ale těžké peníze na obnovu získat i v této oblasti. Na opravy silnic a chodníků musí totiž radnice přispět z 15 procent vlastními prostředky, kterých přitom mají právě vesnice málo. Navíc musí být opravy hotové do konce roku. Právě tuto podmínku starostové kritizují nejvíc.

"Pro někoho je to zcela nemožné. Asi by bylo lepší, kdyby bylo čerpání těchto peněz povolené ještě v příštím roce, třeba do června," uvedla starostka Chodoun na Roudnicku Marie Cimrová.

Pod její správu patří i Lounky, kde obecní úřad už opravil obchod, zastávku a chodníky. Další práce, jako třeba terénní úpravy, se ale budou dělat až na jaře.

Pomoc nešla jen od státu

I přes výhrady k pomoci státu ale zástupci obcí na severu Čech uznávají, že okamžitá pomoc i následná podpora při odstraňování povodňových škod byla účinná.

"Nestěžuji si, docela to šlo. Pomoc ale nešla jen od státu, dostali jsme ji také od okolních obcí, firem a kraje," upozornila Cimrová.

Lidé na opravy svých domovů dostali letos od státu méně peněz než při povodni v roce 2002. Zatímco tehdy byl příspěvek až 200 tisíc, nyní je to jen 30 tisíc.

Peníze ale proudily také od dárců a od charitativních organizací. V Lounkách, Křešicích i Děčíně úřady rozdělovaly mezi obyvatele peníze ze sbírek, Ústecký kraj zajistil dotaci na obnovu kotlů pro vytápění.

"Nejde ale jen o peníze. Často lidem chybí síla něco opravovat, když slyší, že voda může přijít zase. To si pak říkají, že je možná lepší nemít žádný nábytek, než o něj zase přijít," poznamenala Cimrová.