Vazební věznice (Ilustrační snímek)

Vazební věznice (Ilustrační snímek) | foto: Karel Pešek, MF DNES

Muž neprávem obviněný z vraždy žádá za rok a půl ve vazbě 5,5 milionu

  • 10
Jaroslav Š., který strávil 17 měsíců ve vazbě s obviněním z vraždy na ústeckém sídlišti Dobětice, podal ministerstvu spravedlnosti žádost o několikamilionové odškodnění za neoprávněné stíhání. Za vraždu totiž nakonec soud poslal do vězení někoho jiného. Ministerstvo o nároku rozhodne do konce roku.

„Žádost na ministerstvo spravedlnosti přišla, žadatel žádá o odškodnění ve výši 5,439 milionu korun,“ sdělila Adriana Kocmanová z tiskového odboru ministerstva.

Jak k této částce Jaroslav Š. došel, není zřejmé. „V současnosti se do médií k této věci nevyjadřujeme, je to přání klienta,“ uvedl stručně advokát Vlastimil Tauber, který muže zastupuje.

Žádost o odškodnění

Ministerstvo má vypořádat žádost pana Š. do konce roku. Jak se to dělá? „Ministerstvo spravedlnosti vyžádá spisový či jiný podkladový materiál, prověří důvodnost nároku a vydá mimosoudní stanovisko, jímž nárok buď neuzná, nebo vyhoví jen částečně, či úplně,“ uvedla mluvčí resort Adriana Kocmanová. Pokud nebude Jaroslav Š. s výsledkem spokojený, může peníze po státu vymáhat civilní žalobou.

Nejvyšší soud stanovil jako přiměřené odškodnění za den vazby částku od 500 do 1 500 korun, což v případě Jaroslava Š. vychází při nejvyšší sazbě na zhruba tři čtvrtě milionu korun. K tomu se může domáhat ještě ušlého příjmu. Vyčíslení nároků na zadostiučinění je tak poměrně vysoké.

„S takovou sumou jsem se ještě nesetkal, což ale apriori neznamená, že by na to neměl nárok,“ říká advokát Narcis Tomášek, jemuž MF DNES kauzu popsala.

Úspěch žádosti podle něj záleží na tom, jak Jaroslav Š. doloží psychickou, fyzickou či společenskou újmu, již mu stíhání a pobyt ve vazbě přivodily.

„Musí prokázat, jakým způsobem byl poškozený, což je hrozně těžké. Bude to spíš o desetitisících či statisících. Stát zatím není připraven na to, aby adekvátně sanoval zničený osud člověka,“ podotýká advokát Tomášek.

Skutečného vraha odhalila DNA nedlouho před rozsudkem

Nejznámější příklady odškodnění za neoprávněné stíhání pocházejí z nedávné doby. Exhejmtan David Rath dostal za pět měsíců nezákonné vazby dvacet tisíc korun, naopak trojice někdejších poslanců za ODS Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Petr Tluchoř inkasovala od státu za zhruba měsíční pobyt ve vazbě odškodnění od 507 do 847 tisíc korun.

Jaroslava Š. stíhala policie za vraždu, která se stala v únoru 2013. Pachatel tehdy v dobětickém paneláku ubodal 64letého muže a pak se neúspěšně snažil vyhodit dům do povětří, aby čin zakryl.

Zavražděný senior byl otcem bývalé partnerky Jaroslava Š. Toho policie obvinila na základě nalezených pachových stop a otisku nohy v krvi oběti, která měla shodnou velikost s jeho. Ve vazbě byl od července 2013 do prosince loňského roku. Státní zástupkyně ho obžalovala, běžel už dokonce i soud a směřoval k vynesení rozsudku.

Pak ale policie zpětnou analýzou DNA za nehty oběti zjistila, že pachatelem byl jiný muž, Robert Tremel. Ten se k vraždě přiznal a soud ho letos v květnu za vraždu a obecné ohrožení poslal na 16 let do vězení (rozsudek zde).

Soudkyně a státní zástupkyně se shodly, že navzdory stíhání nevinného postupovaly orgány činné v trestním řízení dobře (rozhovor se soudkyní zde).

„Vůči prvotnímu pachateli svědčily vedle nepřímých důkazů mimo jiné i jím uváděné nepravdivé údaje k prověření alibi a pozdější odmítání vypovídat,“ uvedla žalobkyně Hana Řeháková. Stíhání Jaroslava Š. zastavila letos v lednu. Sám Jaroslav Š. od počátku tvrdil, že je nevinný.