„Rodiny přišly třeba z Prahy, Žatce i jiných měst, kde žily v ubytovnách. A tam vyrůstá nová generace dětí, se kterými si moc nevíme rady. Jsou zvyklé, že vyrůstají ve stísněných podmínkách, kde jich je hodně. Od mala si musí všechno vybojovat, běžné jsou tam třeba hádky o kuchyň. A tyhle zvyklosti přinášejí sem, nabourávají systém, který jsme pracně nastavili,“ říká Miklošová.
V poslední době se tak stává, že večer běhají po Obrnicích samotné čtyřleté či pětileté děti. To dříve nebývalo. Malí školáci z nových rodin narušují vyučování, protože se snaží prosazovat po svém. Větší děti nemají příklad v rodičích, kteří by vstávali do práce a plnili povinnosti.
„A to nemluvím o vulgárním slovníku, který běžně používají už i nejmenší,“ říká Miklošová. „Jsou to ale problémy, jež si způsobujeme sami jako majoritní většina,“ upozornila.
Míní tím třeba zrušení motivační a dobrovolné veřejné služby nebo polovičaté řešení s přísnějšími pravidly pro bydlení v ubytovnách. Jeho důsledkem je, že spekulanti stěhují nájemníky z ubytoven do skoupených bytů na severu Čech, a dál si tak udržují příjmy ze sociálních dávek, kterými úřad práce přispívá chudým rodinám na bydlení.
Petice požaduje obranu před nepřizpůsobivými sousedy
Se stejnými problémy jako Obrnice se na Mostecku potýkají i další města. Proti přistěhovalcům je namířená nedávná petice z Mostu, jež navazuje na obdobnou podpisovou akci z litvínovského Janova (o petici z Janova zde).
„Je nutné, aby měli bydlící možnost se vyjádřit k tomu, kdo s nimi bude v domě žít, a to ještě před nastěhováním žadatele o bydlení. Obyvatelé domu musí mít možnost nastěhování nepovolit, jako je to v některých evropských zemích,“ uvádí text petice, již podepisovali hlavně nájemníci Stavebního a bytového družstva Krušnohor.
Archy s více než třemi tisíci podpisů předal petiční výbor ve čtvrtek v Praze na Úřad vlády. Po premiérovi Bohuslavu Sobotkovi Krušnohor i obyvatelé jeho domů požadují státní pomoc v boji proti nepřizpůsobivým nájemníkům.
Zásah a podporu státu by uvítala i starostka Obrnic Miklošová, a to třeba ve školství.
„Když má učitelka na základní škole ve třídě 30 dětí a polovina je problémových, nemůže je nikdy zvládnout. Další třídu ale třeba naše škola otevřít nemůže, protože nemá peníze na učitelku navíc. Na tohle by se měly najít prostředky. Ve speciálních školách přitom méně žáků být může. Ani děti z problémových rodin ale nejsou hloupé, nejsou horší, jen jim chybí návyky, které je musí někdo naučit,“ říká starostka.
Obrnice se přistěhovalcům brání skupováním bytů
Obrnice s téměř polovinou romských obyvatel samy dělají, co mohou, aby předcházely sociálním problémům. Vytvořily sociální službu, která se například snaží lidem nabízet rady, jak si poradit s dluhy a exekucemi. Některým lidem Obrnice zajistily pravidelný příjem, když díky podpoře a dotacím úřadu práce má zaměstnání přes čtyřicet obyvatel při úklidu a údržbě obce.
„Někdo o nás tvrdil, že děláme ráj pro Romy. Ale to není pravda, jen nastavujeme jasná pravidla a ta se dodržují,“ podotkla Miklošová.
Obrnice se snaží proti nechtěným přistěhovalcům bránit. Už před časem zahájily „antiprivatizaci“ v problémové čtvrti Nová výstavba a získávají zpátky původně obecní byty.
„Skupujeme soukromé byty i ve dražbách, už jsme jich tak získali asi desítku. Nabídky děláme i přímo majitelům. Jinak totiž nemáme šanci ovlivnit, kdo se v nich objeví. V našich dvou domech dobře fungují domovníci, snažíme se získat i peníze na domovníky pro společenství vlastníků bytových jednotek, abychom jim tam pomohli s údržbou a pořádkem,“ dodala Miklošová.
