Na zámek v Peruci se čtyři roky po krádeži vrátily obrazy Emila Filly

  • 0
Do výstavní síně v Peruci se po téměř čtyřech letech vrátily obrazy Emila Filly. Jeho pamětní síň v jižním křídle zámku byla prázdná od podzimu roku 2011, kdy si z ní zloději odnesli čtyři cenná kubistická plátna. Další krádeži mají zabránit vyšší bezpečnostní opatření.

„Za nejzásadnější považuji to, že se obrazy podařilo vypátrat a pachatele dopadnout po několika týdnech. Doufám, že pokud sem policisté vstoupí, nebude to v rámci výkonu jejich služby, ale budou v roli návštěvníků. Bohužel dojezdový čas v případě poplachu je stále stejný, zhruba 12 minut. Tehdy byli zloději pryč  za čtyři minuty,“ uvedl bývalý náměstek pro vyšetřování krajského ředitelství Ústeckého kraje Bohumil Kotas (soud se zloději zde).

Obavy ze zlodějů jsou oprávněné. V minulosti se do síně vloupali již třikrát.

„Před několika dny jsme řešili vloupání do dvou místností pamětní síně, zloději vypáčili zabezpečené dveře spojující jižní trakt s ostatními částmi objektu. Tyto místnosti byly z bezpečnostních důvodů z výstavního okruhu vyřazeny, letos jsme je chtěli opět zapojit do instalace, ale po tomto incidentu bylo od záměru upuštěno. Došlo také ke zničení několika movitých kulturních památek v objektu zámku, jako jsou například klasicistní kachlová kamna a kamenné sousoší z Platzerovy dílny, ale i k odcizení ozdobné kované nádoby schodišťové výzdoby,“ přiblížila ředitelka Galerie Benedikta Rejta Alice Štefančíková.

Další krádeži mají zabránit vyšší bezpečností opatření včetně 24hodinové přítomnosti bezpečností služby. „Věřím, že síň je dostatečně zabezpečena a že opatření pachatele odradí,“ podotkla Miroslava Limberková, vedoucí vyšetřovatelka policejního týmu, který pachatele po měsíci od krádeže dopadl.

Cyklus obrazů lidových písní je vystavený poprvé

Nová expozice představuje poválečnou tvorbu Emila Filly, tedy plátna, která v Peruci vytvořil. Na zámku pobýval od roku 1948, tvořil tam každé léto.

„Návštěvníci uvidí devatenáct velkoformátových obrazů písní. Cyklus nebyl nikdy vystaven a k vidění je tak vůbec poprvé. Filla vytvořil 24 velkých pláten, galerie je majitelem patnáct z nich,“ zmínila Štefančíková.

Cyklus obrazů Písně chtěl Filla vystavit v roce 1951 ve výstavní síni Mánesa, ale výstavu nakonec uskutečnit nesměl.

„Při hodnocení zaznívaly absurdní připomínky a otázky, například proč jsou postavy deformované, proč se dívka mračí nebo proč slovenská krajina připomíná čínskou malbu. I přes podporu členů spolku Mánes Aleny Gutfreundové Novotné, Otakara Novotného a Konstantina Biebla, který kvalitu maleb jednoznačně ocenil, výstava socialistickým měřítkem neprošla. Filla byl z toho zoufalý,“ popisuje galeristka.

Cyklus doplní akvarelové krajiny Českého středohoří

Cyklus obrazů na motivy lidových písní doplní audiovizuální prezentace odborných textů a umělcových kreseb.

„V okolí Peruce vznikaly i akvarelové krajiny Českého středohoří, které Filla domalovával večer po návratu z plenéru přímo na zámku, některé z nich budou výstavní expozici uzavírat. Jde o téměř celý soubor pozůstalosti, kterou věnovala umělcova manželka Hana Fillová, rovněž malířka, Československému státu po Fillově smrti,“ popsala expozici Štefančíková.

Kromě obrazů návštěvníci uvidí také přípravné kresby, které se budou promítat na obrazovku. Poběží i film Tribunál z roku 1969. Prostřednictvím snímku se divák ocitne na jednání výtvarné komise, která měla posoudit, zda Emilu Fillovi výstavu povolí, či nikoliv. Ve filmu jsou čteny stenografické záznamy ze schůze.

K výstavě vydává galerie obsáhlý katalog, obsaženy v něm budou všechny Fillovy obrazy, které namaloval v Peruci. Dále výtažky z dopisů, ve kterých popisoval krajinu Českého středohoří svým přátelům. Výstavou se pak prolíná kresba orla, najdeme ji jak na pozvánkách, tak na stěnách jedné z místností.

„Orel je častým motivem Fillových obrazů a kreseb. Také dobře vystihuje jeho osobnost velkého bojovníka. Citovaná kresba charakterizuje umělce rovněž jako bravurního kreslíře,“ říká Štefančíková.

Mrzí mě, že se nevrátil mobiliář, říká Fillův synovec

Při otevření expozice zavzpomínal na dětství v Peruci i Fillův synovec Jindřich Krejčí. „Mrzí mě, že se sem nevrátil mobiliář a sbírkové předměty Emilla Filly. Byla zde pracovna, ložnice a jídelna. Oceňuji snahu znovuotevření síně, bohužel jde ale o galerii bez života,“ povzdechl si.

Uzavření síně před čtyřmi lety bylo pro Peruc velkou ranou. Filla byl lákadlem pro turisty ze všech koutů republiky. Obec očekává, že se opět vrátí.

„Máme velkou radost, že se podařilo dojít k obnovení provozu síně. Vážíme si Ústeckého kraje za jeho finanční podporu pamětní síně, díky které mohla být znovu otevřena. Přiláká to k nám opět mnoho turistů,“ je přesvědčen perucký místostarosta Jan Vnouček.

Peruc chce přesvědčit kraj, aby zámek koupil

Komplikací je i stav výstavní síně, byť na první pohled to není patrné. „Podmínky pro vystavování obrazů tu nejsou ideální a tento stav nepovažuji za správný. Pamětní síň vyžaduje komplexní a kvalifikovanou rekonstrukci. Zatím bude opět provozována jen v provizorních podmínkách, bez kanalizace a vody v zimním období, v prostorách poškozených předchozími neodbornými stavebními zásahy,“ podotkla galeristka Štefančíková.

Galerie ale sídlí v soukromém zámku, který je už několik let opuštěný a chátrá. Památka je v nabídce realitní kanceláře za patnáct milionů korun. O koupi uvažovalo vedení Ústeckého kraje, ale krajští zastupitelé s tím kvůli vysokým nákladům nesouhlasili. Oprava zámku by totiž stála desítky milionů korun.

Peruc se snaží kraj přesvědčit, aby památku přece jen koupil. „Nabídli jsme, že pokud by kraj zámek koupil, přispěli bychom deseti procenty kupní ceny. Prostory zámku bychom také využívali, například při společenských událostech jako svatební obřady, vítání občánků a podobně. Starali bychom se také o zeleň,“ poznamenal místostarosta Vnouček.