„Tenkrát se západní písničky hrát nesměly, diskotéku s nimi by nám nepovolili. Tak jsme to museli vymyslet jinak,“ vzpomíná Bohumil Drexler, který populární akci v Litvínově zakládal.
Poprvé se akce konala v roce 1983, loni na podzim ji pořadatelé oživili a v pátek bude v litvínovské Citadele její čtvrté současné pokračování.
„V 80. letech chodilo 600 lidí a sál byl plný. Když jsme akci obnovili, byl přeplněný, protože přišlo sedm stovek lidí,“ líčí Drexler. On sám přitom prý bývalou slávu oživovat nechtěl, ale přemluvili ho kamarádi.
Retrodiskotéka by v současnosti neměla takový úspěch, kdyby „kýble“ nebyly tak oblíbené v dobách socialismu.
„Název pořadu dala tehdy oblíbená televizní soutěž Šest ran do klobouku. My jsme to vymysleli podobně, dávali jsme vědomostní otázky třeba z dějepisu nebo zeměpisu a pak se házely míčky. Jenže u nás se házely do kyblíků, které se tehdy dělaly ve vývojovém středisku zdejší chemičky. Hlavní ale samozřejmě byla diskotéka, která pak následovala a na níž jsme hráli, co se líbilo nám a hlavně návštěvníkům,“ přibližuje Drexler, že samotná soutěž byla pro diskotéku jen nutné „krytí“.
Na „kýblech“ vystoupila i Bílá, Bartošová přijela dvakrát
Při svém povídání Drexler ukazuje kroniky, které mapují kulturní a sportovní činnost litvínovských svazáků v 70. a 80. letech. Na zdejší akce, třeba plesy mladých, jezdily hvězdy tehdejší rockové a popové scény Československa. V Litvínově hrály třeba skupiny Elán, Tango, Team a ještě před svým úrazem, který ji upoutal na vozík, dorazila i Marika Gombitová.
„Na samotnou diskotéku Šest ran do kyblíku jsme tu měli tenkrát i Lucii Bílou a dvakrát přijela Iveta Bartošová,“ dodává Drexler.
Písničky těchto zpěváků a kapel zní i na obnovených litvínovských diskotékách, ale v osmdesátých letech akce neustrnula.
„Jezdí sem pamětníci, kteří dnes žijí třeba v Praze, ale i jejich děti. A kupodivu i ty si říkají o Davida, Vondráčkovou či Olympic. Takže pouštíme starší hity, ale prokládáme to i dnešní hudbou,“ podotýká Drexler.
Kromě oblíbeného názvu Šest ran do kyblíku v omezené míře pokračuje i soutěž. Míčky už ale házejí jen ženy a nemusejí odpovídat na žádné kvízové otázky. „Finty, aby se mohly pouštět cizí písničky, už naštěstí nejsou nutné,“ dodává Drexler.
