Starosta Jiří Jandásek u nových a zrekonstruovaných domů v obci Tisá.

Starosta Jiří Jandásek u nových a zrekonstruovaných domů v obci Tisá. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Německý trh přinesl pohraničí lepší živobytí, volné parcely tam nejsou

  • 67
Severočeské obce u hranic bohatnou. Je to především proto, že místní vesměs pracují v Sasku. Lidé tu kupují pozemky a vytvářejí další pracovní příležitosti. Ovšem ne pro všechny je to spása.

V Tisé na Ústecku se za posledních deset let počet obyvatel zvýšil o 141, v lednu 2007 zde žilo 779 lidí a letos v lednu už 920. O místo je velký zájem a rozhodně ho neživí jen chataři z Ústí.

Pohraniční obce byly velmi dlouho neatraktivní a v určité době je drželo jen chalupářství. Díky otevření hranic a německého pracovního trhu se vrací ekonomická aktivita – levné služby, stravování, nákupy – a začala zde vznikat nová pracovní místa.

„Pro nás to bylo učiněné požehnání,“ hodnotí Jiří Jandásek, starosta Tisé, odkud za prací do Německa dojíždí zhruba 25 lidí.

A právě tihle lidé jsou oním přínosem. Mnohé příhraniční obce v kraji díky dojíždění obyvatel za prací „za čáru“ ožívají. Podobně jako v Tisé je to vidět v krušnohorských Vejprtech.

Obce u hranic už nevymírají

Lidé si stavějí domy, klesá zde nezaměstnanost, rozvíjí se obchod, služby a z vnitrozemí přicházejí do kdysi vymírajícího a dnes stále atraktivnějšího pohraničí noví obyvatelé.

Počty Severočechů dojíždějících za prací do zahraničí lze zjistit pouze z údajů sčítání lidu v roce 2011.

„Bohužel novější data nemáme. V té době ze všech 377 289 ekonomicky aktivních obyvatel kraje vyjíždělo za prací do zahraničí 2 812 Severočechů, což bylo 0,7 procenta obyvatel regionu. Z nich v Německu pracovalo 735 obyvatel,“ říká Monika Raušerová z krajského statistického úřadu.

Pro představu, tehdy v Německu pracovalo 115 obyvatel z Děčína, 80 z Ústí, 9 z Dolní Poustevny, 14 z Jílového, 6 z Vejprt, 2 z Horního Jiřetína, 6 z Meziboří, 14 z Krupky a 5 ze zmíněné Tisé.

Pracovat v Sasku není problém

Dnes jsou čísla mnohde dramaticky vyšší. Sehnat práci v Německu totiž není složité, stačí za hranicí zajít do jakékoli pracovní agentury.

„Místo ošetřovatelky v domově důchodců v Annabergu jsem dostala po půl roce práce v továrně a v občerstvení u grilu. Teď jsem spokojená, mám plný úvazek, ale pracuji jen 6 hodin denně. Celkově jsou podmínky mnohem lepší a plat dvojnásobný,“ popisuje třiačtyřicetiletá Jana.

Změnu do Vejprt přineslo v roce 2012 otevření hraničního přechodu do Bärensteinu.

„Dříve jsme měli 70 prázdných bytů, dnes jen 15. Do té doby jsme za pět let neprodali jediný pozemek na stavbu rodinného domu, teď jde na odbyt jeden za druhým,“ popisuje Jitka Gavdunová, starostka Vejprt,

„V Německu lidé dobře vydělávají, nejnižší mzda je 1 100 eur, přídavky na jedno dítě 180 eur, a když pracují oba dospělí, za tři roky mohou začít stavět dům,“ dodává starostka krušnohorského města, kde žije 2 971 obyvatel.

Nezaměstnanost klesla

Podobnou zkušenost mají třeba i ve zmíněné Tisé. „V současné době jsou tu všechny parcely vyprodané, ale chystáme další. Peníze za prodej pozemků jsou pro obec významné, můžeme zlepšovat infrastrukturu a činit obec atraktivnější,“ přiblížil další fakt starosta Jandásek.

Dalším bonusem je víc šancí na lepší život pro místní. „Na místa lidí pracujících za hranicí nastoupila spousta našich bez práce a nezaměstnanost klesla,“ líčí Gavdunová.

„Příchod nových obyvatel má velmi významný vliv. Přivádějí své rodiny a třeba i podnikají,“ dokresluje Jandásek.

Hranice je blízko, z Ústí a Teplic jste v Drážďanech za hodinu, z Tisé za 30 minut v Pirně, v Drážďanech za 45 minut. Příhraničí je pak atraktivní i pro podnikatele.

„K našim největším zaměstnavatelům tak patří firma BFHM vyrábějící euroklipy či plastová okna a firma Burg vyrábějící zámky a klíče. Díky nim do Tisé dojíždějí lidé z okolních obcí i Ústí,“ chlubí se starosta Tisé, která má na úřadu práce jen 33 obyvatel ze 630.

Potíže s němčinou

Ne všude ale blízkost Německa a vyšších výdělků pomáhá. Například ze Šluknova k sousedům jezdí jen několik desítek lidí.

„Což nemá ve městě žádný vliv. Kdyby lidé uměli německy, za hranicí by jich pracovalo mnohem víc,“ míní šluknovská starostka Eva Džumanová.

Zlepšit znalost jazyka a zvýšit šanci lidí na práci se snaží v horské Moldavě, kde obec zájemcům platí kurz němčiny.

„Stále více obyvatel v produktivním věku je na sociálních dávkách a chceme to změnit. Bohužel v průběhu dvou měsíců v kurzu zbylo 6 lidí – tři úředníci a tři lidé, kteří v Německu už pracují,“ posteskl si Jaroslav Pok, starosta Moldavy, kam tak přicházejí na stáří jen chalupáři, kteří si pak víkendová sídla opravují.

Z Dolní Poustevny, která tvoří souměstí se saským Sebnitz, zase lidé dál odcházejí do vnitrozemí. Loni to bylo několik desítek obyvatel.

„A kdo zkusí pracovat v Německu, kde jsou výrazně lepší platové podmínky, ten se těžko vrací. Tento fakt bude jednou znamenat neutichající hlad po zaměstnancích v Česku. Už dnes tady velmi chybí,“ upozornil Robert Holec, starosta Dolní Poustevny.