Nová železniční trať, po které by se vlaky proháněly rychlostí až 350 kilometrů v hodině, má vést z hlavního města na sever Čech podél dálnice D8. Na Litoměřicku by se od ní oddělila a rozvětvila se do dvou ramen - jedno z nich by se spojilo se stávajícím železničním koridorem směrem do Lovosic, druhé by končilo v Litoměřicích.
Jednou z dotčených obcí jsou Nové Dvory, jež sousedí s dálnicí D8. Po stavbě železnice by obec byla obklíčena dopravními tepnami z obou stran. "Samozřejmě že trať někudy vést musí, ale nadšení z toho nejsme. Bude to zásah do krajiny jako liniová stavba," hrozí se starosta Martin Hejna.
Vůči tomu, že by koleje mohly nakonec vést jinudy, však zůstává skeptický. "Myslím, že se nás nikdo na nic ptát nebude, i když budeme podávat námitky. Jen kvůli důvodu, že se nám to nelíbí a že nám tu běhají srnky, moc šancí mít nebudeme," domnívá se Hejna.
Ochromí třetinu Vražkova
Zřejmě nejblíže bude mít k železniční trati obec Vražkov. I zde mají obyvatelé strach z hluku. "Trať povede od prvních domů 60 až 80 metrů," říká starostka Jana Smetanová. Kvůli jejímu možnému budování má obec v územním plánu 600 metrů širokou územní rezervu.
"Zasahuje nám do více než třetiny obce a pro lidi znamená omezení výstavby. Rádi bychom zažádali o dotaci například na výstavbu chodníků, ale nemůžeme," připomíná negativní důsledky projektu Smetanová.
Správa železniční dopravní cesty uklidňuje, že trasa dráhy ještě není definitivní. "V tuto chvíli ještě SŽDC nemá odpověď na to, kudy, jak a zda vůbec trasa vysokorychlostní trati krajinou povede," ubezpečuje Jakub Ptačinský ze SŽDC.
Nařízení EU je pro Česko závazné
Dopravní tepna je však součástí dokumentu, který schválily orgány Evropské unie, a jejíž nařízení je pro ČR závazné.
Projektanti zatím dokončují územně technickou studii. Podle ní je zřejmé, že stavba bude mít negativní dopad nejen na vesnice na Podřipsku, ale i na obec Hrdly.
Právě tu by ramena budoucí vysokorychlostní tratě obepínala téměř ze všech stran - jedno z nich má podle studie vést přímo do Litoměřic, druhé by se mimoúrovňovým křížením spojilo se současnou železnicí směrem do Lovosic. Hrdly přitom už nyní půlí současný železniční koridor.
"Vadí nám, že se trasa bezprostředně dotkne katastru obce. Znamenalo by to velký zásah do jejího vzhledu a významně by se změnil ráz okolní krajiny," podotýká Galina Zemanová z občanského sdružení Hrdly SAMI SOBĚ, které se proti stavbě ozvalo. A poukazuje na skutečnost, že veřejnost není o projektu nijak informovaná. "Nikdo nám nic neřekne," zlobí se Zemanová.
Bude více zastávek
Dokument Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje z června 2010 přitom počítal s tím, že se koleje nové tratě vsi nedotknou a povedou zhruba dva kilometry od ní.
Nová studie ovšem počítá s trasou jinou. Ptačinský vysvětlil, že za tím stojí proměna pojetí vysokorychlostních tratí, které se dosud ČR vyhýbaly.
"Místo systému pozemního letadla, které by zastavovalo jen ve velkých městech typu Berlín, Praha, Vídeň, je nyní preferována trasa, která obslouží i menší územní celky a bude mít přínos i do regionální dopravy. Z toho důvodu dostal projektant zadání pokusit se najít takovou trasu, aby v maximální možné míře respektoval původní koridor a zároveň nově obsloužil i krajská centra," popisuje Ptačinský.
Povede podél Terezína
Nová trasa se tak nově dotkne i území Terezína, dráha by vedla v těsné blízkosti Malé pevnosti se hřbitovem. "Vůbec to nepřichází v úvahu. Nesouhlasíme s tím," zní nekompromisní stanovisko starostky Terezína Růženy Čechové.
Proti záměru vést tímto místem koleje se postavil i Národní památkový ústav (NPÚ), protože pevnost a hřbitov spadá do ochranného pásma.
Přímo pod Řípem
Památkářům je trať trnem v oku hlavně kvůli skutečnosti, že by vedla pod horou Říp, jež je národní kulturní památkou. Dotčené území náleží do druhé zóny jejího ochranného pásma.
"Vedení trati tímto územím nedoporučujeme. V zóně 2 není přípustné zásadně měnit vzhled krajiny pod Řípem a strukturu a vzhled jejího osídlení," stojí v písemném vyjádření NPÚ.
Podle něj je nepřijatelná výstavba protihlukových tubusů podél trati, které jsou pro podobné stavby obvyklé. Rovněž i stavba vysokých náspů, estakád či zářezů by vizuální integritu krajiny narušila. "Budování rozsáhlých inženýrských staveb výše zmíněných druhů by obraz krajiny Podřipska nenávratně poškodilo," dokládají památkáři.
V Německu vlaky zpomalí
Trasa podle současných plánů zatím z Lovosic a Litoměřic dál na sever pokračovat nebude. První fáze projektu totiž počítá s tím, že v těchto městech trať skončí. "Studii na úsek severně od Lovosic teprve budeme zadávat," uvádí Ptačinský. Bude záležet na tom, jak se k rychlíkům postaví sousední Německo.
"Úsek Ústí nad Labem - Drážďany chybí, o což ČR spolu s Evropskou komisí nadále usiluje, ale Německo má právo projekt na svém území odmítnout," připomíná Zdeněk Neusar z ministerstva dopravy. To počítá s tím, že do země se poprvé kopne nejdříve v roce 2020. Podle nařízení EU by měl být úsek hotový do roku 2030.
