Kostel v Trmicích koupilo občanské sdružení Fiat Voluntas Tua.

Kostel v Trmicích koupilo občanské sdružení Fiat Voluntas Tua. | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Kostel z majetku zkrachovalé trmické farnosti koupili pod cenou věřící

  • 2
Cenný kostel Narození Panny Marie v Trmicích má nového majitele. Stalo se jím občanské sdružení Fiat Voluntas Tua (Buď vůle tvá). O církevní památku z konce 17. století usilovalo proto, že soud nad trmickou farností vyhlásil konkurz a hrozilo, že kostel přestane sloužit věřícím.

"Chceme se zasadit o to, aby trmický kostel byl duchovním, kulturním a společenským centrem Trmic a okolí. Budeme provádět pravidelnou údržbu a drobné či rozsáhlejší opravy," říká předsedkyně sdružení Marie Gottfriedová, která je ředitelkou trmické základní školy a městskou zastupitelkou.

Sdružení počítá, že v kostele budou i nadále bohoslužby, náboženské obřady a také kulturní akce.

Kostel byl nejcennějším artiklem, který po zkrachovalé trmické farnosti zbyl. Farnost kvůli špatnému hospodaření upadla do dluhů na přelomu let 2009 a 2010, ústecký krajský soud na ni vyhlásil konkurz v prosinci 2010.

Rozprodáním majetku zkrachovalé farnosti se mají alespoň částečně uspokojit nároky věřitelů, kteří po pádu farnosti zbyli. Prodej kostela vynesl 6,9 milionu korun, sdružení už nemovitost převzalo.

"Kupní smlouva byla uzavřena a v tomto týdnu proběhlo předání," uvedl k prodeji kostela správce konkurzní podstaty farnosti Aleš Klaudy.

Sdružení bylo jediným zájemcem, věřitelé kývli na nižší cenu

Původně měli věřitelé prodejem kostela získat větší částku. Navrhovaná cena byla 22 milionů. Jenže sdružení bylo jediným zájemcem a předložit vyšší nabídku než 6,9 milionu si dovolit nemohlo.

Přestože tak byla částka za kostel výrazně nižší než odhad, výbor zastupující věřitele nabídku přijal. Nekonala se ani dražba, sdružení kostel získalo ve výběrovém řízení.

Sdružení peníze na koupi kostela sehnalo ve sbírce. Vyhlásilo ji krátce poté, kdy se farnost dostala do konkurzu.

"Přispívali nám drobní dárci, převážně věřící z Čech a Moravy. Byly jich desítky tisíc. Mezi dárci nebyly žádné firmy, žádní milionáři, žádné podniky či jiné instituce," přiblížila předsedkyně sdružení Gottfriedová.

Gottfriedová měla pro uspořádání sbírky a záchranu kostela silnou motivaci. Před lety ji v něm pokřtil jeden z nejvýraznějších českých katolických duchovních 20. století, arcibiskup Karel Otčenášek. Obávala se, aby kostel neskončil po úpadku farnosti jako některé jiné sakrální budovy.

"Jeden kostel na Teplicku po prodeji začal sloužit jako restaurace," podotkla Gottfriedová.

Farnost přivedla ke krachu pila v Klenči

Za krachem trmické farnosti stojí nákup objektu pily v Klenči na Litoměřicku, kterou farnost ke správě církevních lesů a obchodu pořídila v březnu 2009 za 18 milionů korun. Vyráběly se tu pilinové brikety a palivové dříví. Představitelé farnosti ale nevěděli, že objekt byl roky ztrátový a že s pilou převzali i závazky ve výši 9 milionů korun.

Farnost na provozu pily prodělávala. Po roce jejího užívání se dluhy vyšplhaly na 30 milionů.

Po jejím pádu se přihlásilo celkem 49 věřitelů o 35 milionů korun. Zhruba 23 milionů korun už získali. Kromě kostela konkurzní správce prodal třeba trmickou faru, auta v majetku farnosti i pilu v Klenči.

Kdo za krach farnosti může, není dodnes jasné. Vedoucí správy majetku Litoměřické diecéze Richard Kirbs viní faráře z Trmic Jiřího Voleského.

"Bezhlavě utrácel, aniž by to mělo ekonomickou rozvahu," míní.

Voleský naopak z pádu farnosti obviňuje diecézi.