Se stavbou rodinných domků na osmihektarové proluce v Brné počítal už územní...

Se stavbou rodinných domků na osmihektarové proluce v Brné počítal už územní plán z roku 1974. | foto: Ondřej Kůs, 5plus2.cz

Ústí bobtná do okolí, přitom místo, kde by šlo stavět, leží ladem

  • 0
Zatímco se Ústí nad Labem rozrůstá do okolí, na území čtvrti Brná leží několikasetmetrová proluka s neudržovanou loukou a vzrostlými stromy. Dokonce i územní plán počítá s tím, že tu vyrostou rodinné domy, jejich výstavbu ovšem komplikují neuspořádané majetkové vztahy a absence inženýrských sítí.

Na problém v lokalitě, jíž se říká Jahodová pole, upozornil spolek Váš Střekov. Na toto téma i zorganizoval besedu s obyvateli Brné. „Je to dlouhodobá díra v jinak stabilizovaném prostředí Brné, která je většinou zastavěná,“ říká předseda spolku a architekt Jiří Němeček.

Urbanistická studie od někdejšího městského architekta Jana Jehlíka počítá...

Podle Němečka představují Jahodová pole potenciál, kde je možný rozvoj uvnitř stávající zástavby. Jinak už uvnitř města zastavitelných ploch moc není, nové domy rostou za městem, a to se tak neudržitelně rozrůstá do okolí. To je třeba případ Nových Skorotic.

Rodinné bydlení v dané lokalitě předpokládal už územní plán z roku 1974. Další z 90. let počítal i s občanskou vybaveností, nejnovější z konce roku 2011 ale obchody vypustil. Celá plocha už je přitom rozčleněná na desítky parcel s různými vlastníky.

„Plochu získal v restituci Martin Lobkowicz, který ji pak začal dál rozprodávat,“ uvedl autor webu o ústecké architektuře usti-aussig.net Matěj Páral.

Problém jsou náklady i dědické řízení

Lobkowicz nejprve zadal zpracování návrhu na budoucí užití území architektu Lvu Lauermannovi, nakonec urbanistickou studii vytvořil tehdejší městský architekt Jan Jehlík. K jejímu funkčnímu naplnění však nedošlo.

„Problém je ve vlastnictví budoucích komunikací, které patří panu Lobkowiczovi. Pod nimi měly vést inženýrské sítě,“ přiblížil Němeček. Lobkowicz totiž loni zemřel a jeho pozůstalost je teď předmětem dědického řízení.

Není to ale jediná potíž. Stavba kanalizace, vodovodu i elektřiny na ploše asi osmi hektarů může vyšplhat až na 80 milionů. Otázkou je, kdo to zaplatí. Jak jedna z účastnic diskuse uvedla, město od toho v minulosti couvlo. „Dalo od pozemků ruce pryč, aby je jejich majitelům nezhodnotilo,“ podotkla žena.

Místní si nepřejí, aby auta jezdila kolem jejich domů

Město nicméně zadalo zpracování studie, která stanoví technické parametry budoucí výstavby, a to z hlediska dopravní obslužnosti i třeba nutnosti veřejného prostranství. Jenže vznikla další potíž. Lidé, kteří bydlí vedle lokality, se ohradili proti možnosti, že by sem auta vjížděla kolem jejich domů.

„Nepřejeme si, aby doprava vedla Březovou ulicí, kde už je zástavba,“ prohlásila jedna žena s obavou z nárůstu hluku.

Jestli se na ploše, kde teď jsou jen náletové dřeviny, začne něco dít, tak bude záviset na dohodě vlastníků. Ale nakonec by to mohlo vést i k zajímavému urbanistickému řešení. Němeček navrhl, že by chybějící kanalizace mohla vést ke vzniku energeticky nezávislých domků.

„Neexistence sítí je výzvou pro řešení celého území jako soběstačného od energií až po vlastní kořenovou čistírnu odpadních vod,“ uvedl Němeček.