Nejen členové poroty, ale i odborná veřejnost oceňují návrh na novou budovu,...

Nejen členové poroty, ale i odborná veřejnost oceňují návrh na novou budovu, jež má nahradit pavilon A univerzitního kampusu. Vyzdvihují střídmou architekturu odkazující na zbouranou prvorepublikovou stavbu či zeleň na střeše. | foto: Vizualizace Pelčák a partner

Nová budova ústecké univerzity bude odkazovat na zbouranou porodnici

  • 5
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem vybrala po roce a tři čtvrtě od zbourání historického nemocničního pavilonu A náhradu. Stavět se bude podle návrhu společnosti Pelčák a partner, která vyhrála v architektonické soutěži. Univerzita chce s vítězem podepsat smlouvu ještě letos.

„Na vítězném návrhu oceňuji ‚zelené‘ prvky, jako třeba vegetační střechu, bivalentní (dvojité) zdroje tepla, fotovoltaické panely či automatické osvětlení respektující intenzitu světla,“ reagoval na výsledky soutěže rektor univerzity Martin Balej. Rovněž vyzdvihl inteligentní systém budovy, jenž má uspořit energie, zvýšit bezpečnost lidí i majetku a ušetřit univerzitě provozní náklady.

Vítězný návrh zvolila osmičlenná porota v čele s architektem Janem Jehlíkem, na výběr měla z 22 projektů.

„Porota hlasovala víceméně jednomyslně, že tento návrh byl nejlepší. Je to špičková architektura. Návrh je dobrý jak z hlediska provozu univerzity, tak z hlediska dokompletování areálu kampusu. Současně je výborný tím, že se váže na charakter města a původní budovy,“ řekl šéf poroty Jehlík.

Univerzita hodlá na podzim letošního roku po plánovaných jednáních podepsat s vítězným ateliérem smlouvu, na jejímž základě společnost vypracuje projektovou dokumentaci pro získání stavebního povolení.

Původní pavilon A

Pavilon A sloužil jako špitál, postaven byl v roce 1937 podle návrhu uznávaného architekta Franze Josefa Arnolda, naposledy v něm sídlila například porodnice.

„Áčko“ bylo jednou z architektonických dominant města, bylo nejvýraznějším reprezentantem funkcionalismu v Ústí.

Po přestěhování nemocnice převzala opuštěný areál v roce 2006 od města univerzita na vybudování kampusu. Tehdejší vedení univerzity rozhodlo o stržení budovy a stavbě nové.

Skupina ústeckých architektů a historiků chtěla „Áčko“ prohlásit za kulturní památku a zachránit ji tak před demolicí, ale neuspěla.

„Všechny stupně projektové dokumentace by měly být hotové do roka od podpisu smlouvy o dílo s projektantem,“ podotkla mluvčí univerzity Jana Šiková.

Projektová dokumentace se současně stane podkladem pro vyhlášení výběrového řízení na zhotovitele stavby, který by mohl být znám v roce 2017. „Stavba by pak měla být dokončena do konce roku 2019,“ poznamenala mluvčí Šiková.

Náklady budou přes půl miliardy

Náklady na výstavbu vyjdou zhruba na 530 milionů korun, částku pokryje dotace od ministerstva školství. Daný dotační titul sice končí už příští rok, univerzita však s největší pravděpodobností o peníze nepřijde.

„Navrhuje se prodloužení programu do roku 2019. Univerzita se o prostředky státní dotace nemusí obávat,“ uvedla mluvčí ministerstva Bohumila Potočná.

Nová budova stane na místě cenného Pavilonu A, který vyrostl v roce 1937 podle návrhu architekta Franze Arnolda. Univerzita pod vedením tehdejšího rektora Reného Wokouna uvedla, že pavilon nevyhovuje jejím potřebám a přes kritiku odborné veřejnosti ji nechala na podzim 2013 strhnout.

I zastánci „Áčka“ nyní hodnotí návrh nové budovy vesměs pozitivně. „Jedná se o konzervativní a střídmou architekturu, která svojí hmotou a proporcemi pracuje částečně s odkazem na historický Pavilon A. Střídmá vizáž návrhu také posunuje výraz univerzity ke klasičtější podobě kampusu tak, jak je známe z anglosaských zemí,“ míní například architekt Jiří Němeček.

Podobně mluví i historik a publicista Martin Krsek, který se o zachování původního Pavilonu A rovněž zasazoval.

„Návrh, ač to v popisu nezmiňuje, evidentně čerpá z ducha svého zbouraného předchůdce a odkazuje na kultivovanou prvorepublikovou architektonickou tradici. To lze číst z monumentality, dobově řečeno mrakodrapového pojetí, pravidelného řádu oken, abstrahované formy i železobetonové skeletové konstrukce. Je to důstojný náhradník, přesto se nemohu zbavit pocitu, že nikoli plnohodnotný. Stále považuji ztrátu expresionistické budovy za těžko nahraditelnou pro genius loci města,“ uvedl Krsek.