V Koldomu je 353 bytů, pronajatých je 338. Většina jeho obyvatel je pro privatizaci bytů nájemníkům prostřednictvím družstva.

V Koldomu je 353 bytů, pronajatých je 338. Většina jeho obyvatel je pro privatizaci bytů nájemníkům prostřednictvím družstva. | foto: Wikimedia Commons

Nájemníci litvínovského Koldomu si chtějí byty koupit, ukázala anketa

  • 0
Obyvatelé litvínovského Koldomu si chtějí od města koupit své byty. Vyplývá to z ankety, kterou mezi nimi radnice udělala. O možné privatizaci bytů v této jedinečné technické památce ve stylu slavného architekta Le Corbusiera se mluví už dlouho. Objevili se také soukromí zájemci o jeho koupi.

Město teď zpracuje návrh pravidel prodeje bytů včetně ceny, kterou bude chtít za metr čtvereční.

"Tři čtvrtiny nájemníků se kloní k nějaké formě družstevního vlastnictví bytů v Koldomu. Proto je velmi pravděpodobné, že i radní se k takové formě převodu bytů rozhodnou," uvedl radní Vlastimil Doležal.

Koldům

Kolektivní dům, zkráceně Koldům, se začal stavět v roce 1947 jako experiment, jak změnit společnost ke kolektivismu. Budova měla být komplexně vybavená službami včetně školky, prádelny či společné lednice.

Dokončen byl v roce 1958, už tehdy ale bylo zřejmé, že původní myšlenku nelze uskutečnit. Koldům tak sloužil jako běžný dům s malometrážními byty, navíc například jen s malými kuchyněmi, protože původní projekt počítal s hromadným stravováním ve společné jídelně.

Doplnil, že jasno by mělo být do dubnového jednání zastupitelstva, které bude o způsobu privatizace rozhodovat.

"Pracovní skupina nyní připraví návrh pravidel prodeje. Popíše, jakým způsobem by měl probíhat, a také navrhne prodejní cenu. Dohadování o ní bude na zastupitelstvu asi nejsložitější," doplnila místostarostka Erika Sedláčková.

Většina obyvatel je pro družstvo

V Koldomu je 353 bytů, pronajatých je 338. V anketě odpovědělo 272 obyvatel.

Volili mezi pěti verzemi - tři se týkaly prodeje novému družstvu (pro každou část objektu zvlášť nebo společně, případně připojení k již existujícímu družstvu), další varianta nabízela stavbu k veřejné dražbě, poslední verze byla ponechat ji v majetku města a za určitých podmínek včetně zvyšování nájemného začít s opravami.

Pro prodej nejvyšší nabídce nebyl nikdo, většina odpovědí chtěla privatizovat nájemníkům prostřednictvím družstva.

"Velká část se chce připojit k již existujícímu družstvu. Zřejmě si uvědomují, že spravovat takový kolos je velmi problematické, zkušenosti fungujícího družstva mohou pomoci," poznamenal Doležal.

Nyní se podle něho musí vyřešit, co s nájemníky, kteří do privatizace jít nechtějí, a také nějak dostat do smluv upozornění, že jde o památku.

"Finální verzi prodeje by měla podpořit většina zastupitelů napříč politickými stranami," upozornil radní.