"Šetření v rodinách už probíhají. Komise charity nyní rozhodne, která rodina dostane kolik peněz," řekla mluvčí Diecézní charity Litoměřice Edith Kroupová. Komise se sejde v úterý, mezi zasažené povodní rozdělí 16 milionů.
"Zaměřujeme se hlavně na starší občany, rodiny s dětmi nebo postižené. Každá domácnost dostane částku od dvaceti do sta tisíc korun," popsala Kroupová klíč, podle kterého se charitní pomoc rozděluje.
Peníze z velkých sbírek se ale budou většinou teprve rozdělovat. Zatímco diecézní charita s tím už začíná, sbírka Ústeckého kraje se bude naplňovat až do konce října. Teprve poté se rozhodne o jejím rozdělení a využití.
Krajská sbírka má od podnikatelů přes šest milionů
Stejný plán má i město Litoměřice, na městském účtu je po dvou týdnech sbírky přes půl milionu. "Zatím nejvíce zaslalo město Ostrava, a to celkem 333 tisíc korun," upřesnila vedoucí ekonomického odboru litoměřické radnice Iveta Zalabáková.
Na krajském účtu je nyní 687 tisíc korun, přitom dalších 421 tisíc ze sbírky už kraj rozdělil obcím v rámci bezprostřední pomoci po povodních.
"Na základě darovacích smluv od významných podnikatelských subjektů bylo vybráno dalších 6 390 000 Kč. Ty sice nejsou na povodňovém kontu, ale pracuje se s nimi jako s prostředky ze sbírky," poznamenala mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková.
Už během prvních týdnů po záplavách dostaly některé obce díky solidaritě jiných sídel či firem statisíce až miliony korun. Města či firmy přispívaly desítkami či stovkami tisíc korun, jednotlivci posílali stovky či třeba jen desetikoruny. Výsledkem je pomoc v řádech desítek milionů korun.
Vybírá se méně, ale má to své důvody
Na první pohled je to ale méně, než kolik bylo ve sbírkách před jedenácti lety. Například krajská sbírka získala tehdy přes 25 milionů korun. O čtyři roky později to byly čtyři miliony, v roce 2010 necelé tři miliony.
Diecézní charitě poslali dárci před 11 lety dokonce 57 milionů, zatímco letos všechny formy pomoci zatím vynesly necelých 24 milionů korun.
Nižší příspěvky do krajské a diecézní sbírky však neznamenají, že by lidí ochotných pomoci nějak ubývalo.
"Vybírá se méně, ale má to dva důvody. Za prvé, za posledních deset let bylo těch přírodních katastrof už více. V roce 2002 to naopak byla ojedinělá událost, která vyvolala solidaritu. Za druhé je těch sbírek víc, takže peníze se mezi ně rozmělní. Ale pořád je dost lidí ochotných pomoci," zdůraznila mluvčí kraje Hanáčková. Dary lidí navíc ovlivňuje jejich vlastní finanční situace, ale také rozsah povodní.
Pomoc veřejnosti po povodních se neomezila jen na posílání peněz do sbírek. Bezprostředně po záplavách proběhla řada dobročinných koncertů či aukcí. Třeba dražba šperků z umělé hmoty polymeru pomohla školákům z Křešic zaplatit pobyt v Krkonoších poté, co jim povodeň poničila budovu školy.
5. června 2013 |
