Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Známého malíře Sýkoru by mohla připomínat dlažba před lounským divadlem

  17:41aktualizováno  17:41
Prostor před budovou Vrchlického divadla v Lounech by mohla v budoucnu zdobit černobílá mozaiková dlažba, která by připomínala místního rodáka, světově uznávaného malíře Zdeňka Sýkoru. Úpravu prostranství připravuje vdova po slavném umělci Lenka Sýkorová s architektem Josefem Pleskotem.

Sýkorovo dílo v dlažbě na vizualizaci architekta Josefa Pleskota. Studie navrhuje i nové řešení vstupního prostoru do galerie. | foto: Repro MAFRA

Spojení s divadlem není náhodné, v roce 1963 vytvořil Sýkora pro divadlo jedinečnou protipožární oponu. Ovšem ta během rekonstrukce v letech 2001-2003 zmizela, zřejmě skončila ve šrotu. Nyní ji připomíná velkoformátová fotografie ve vstupní hale.

Opona inspirovala uznávaného architekta Josefa Pleskota, kterého manželka zesnulého malíře Lenka Sýkorová ke spolupráci pro vytvoření návrhu přestavby otevřeného prostoru před divadlem oslovila. „Když jsem fotografii opony uviděl, řekl jsem si, že to je formát, který by mohl do prostoru přesně zapadnout,“ uvedl Pleskot.

Zdeněk Sýkora vytvořil v lounské oponě monumentální dílo v duchu geometrické...
Plechová protipožární opona z roku 1963, jejímž autorem byl Zdeněk Sýkora,...

Zdeněk Sýkora vytvořil v lounské oponě monumentální dílo v duchu geometrické abstrakce, která se stala jeho hlavním způsobem vyjádření.

Studie počítá se zásadní přestavbou piazzetty - otevřeného náměstíčka před divadlem. Zmizely by obří betonové koule, které jsou umístěné před vchodem do divadla, a zídka se zábradlím.

„První setkání s prostorem není okouzlující, současná podoba má provinční charakter. Rekonstrukce prostor zdegradovala, dřívější vzhled byl vznešenější. Tehdejší monumentalitu měly pravděpodobně nahradit postmoderní koule, což se ale podle mě nepodařilo. Objevuje se to i v barevnosti budovy a detailech interiéru. Jsou proto nutné rozsáhlejší architektonické úpravy,“ zhodnotil architekt.

Studie navrhuje i změnu barvy fasády

Při zpracovávání musel vyřešit fakt, že náměstíčko není dokonale geometrické. „Prostor je trochu šišatý. Z toho jsem byl nervózní, jelikož jsme do něho měli implantovat dílo, které představuje vrcholný řád. Zprvu se to zdálo nemožné. Prostor je potřeba ještě více otevřít, vytvořit široké nástupní schodiště,“ popsal Pleskot.

Studie navrhuje také nové řešení vstupního prostoru do galerie, která se nachází v suterénu divadla, tak i novou fasádu. Současná barevná okrově-cihlová kombinace se podle Pleskota k černobílé mozaice nehodí, vhodnější by byl odstín šedé.

Náměstí s abstraktní dlažbou nejlépe vynikne z pohledu z výšky, návštěvníci divadla by si ji mohli prohlédnout z divadelního balkonu. Místy by vystupovaly některé prvky, a tvořily by tak místa k posezení. Mozaika by měla být velmi hladká, architekt navrhuje jednotlivé dlaždice odlít z bílého betonu s černou zálivkou.

Podle předběžného výpočtu nákladů by úprava prostoru vyšla na více než 5,7 milionu korun. Z toho 3,5 milionu korun by stálo umělecké dláždění. Cena by ale byla mnohem vyšší, rozpočet nepočítá s cenou vytvoření projektu a navíc sumou za samotné dílo. Další miliony korun by stála změna barvy fasády.

Město by muselo dostat dotaci, avizuje starosta

Starostovi Radovanu Šabatovi se návrh líbí, ovšem peníze se budou v městské kase hledat těžko. „Na takový projekt je potřeba pokusit se najít prostředky z dotačních titulů Ministerstva kultury či Evropské unie. Návrh mě zaujal, ale je jasné, že realizace není během na krátkou trať. O realizaci už bude rozhodovat jiné zastupitelstvo,“ uvedl.

Pokud by se návrh uskutečnil, bude Lenka Sýkorová požadovat právní ochranu díla. Upozornila přitom na některé realizace, které jsou v současné době ve velmi špatném stavu, například chodník v Litvínově. Čas „odvál“ také ochozy na tamním koupališti. Nenávratně je znehodnocena stěna v Jindřišské ulici v Praze. Za své vzalo také sgrafito v lounské restauraci Union z roku 1958.

Původně měla Sýkorova struktura zdobit Zelené náměstí v Zahradním městě. Radnice ale přišla s novým projektem, který počítá s dominantním vodním prvkem. Lenka Sýkorová se proto od projektu rozhodla odstoupit. Dalším důvodem byla i skutečnost, že z původně živého náměstí, kde měl být multifunkční dům s kavárnou a sportovním centrem, se stane prostor obklopený jen bytovými domy.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zleva Josef Šporgy, Gerald Bretfeld a Oto Macák.
Příběhy z rodného českého Krušnohoří napsal v Bavorsku uprchlý Němec

Českého překladu se nyní dočkala kniha Ztracená vlast – ves v českém Krušnohoří, kterou 20 let psal Němec Gerald Bretfeld. Po historických faktech, vzpomínkách...  celý článek

Ze slavnostního odhalení pamětní desky k 80. výročí otevření české školy ve...
Ministr Franke zařídil Velkému Březnu českou školu, té je letos 80 let

Budova základní školy ve Velkém Březně na Ústecku slaví osmdesát let od svého vzniku. Prvorepublikový ministr, Čech s německým jménem Franke, byl místní rodák...  celý článek

Unipetrol Litvínov
Za čtyřicet milionů dodali kumpáni rafinerii šrot, dostali čtyři roky

Na čtyři roky do vězení poslal ústecký krajský soud Miloše Urycha a Martina Tomečka obžalované z toho, že společně připravili Českou rafinérskou o 41 milionů...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.