Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pevnost nad Teplicemi byla fenoménem, říká student, jenž torzo zkoumá

  9:01aktualizováno  9:01
Ve své době byla pevnost na Doubravské hoře významným bodem severních Čech. Dnes je z ní jen torzo. „Opevnění bylo na svou dobu moderní a neobvyklé,“ říká student historie Lukáš Sláma, který se zabývá érou největší slávy kdysi mohutné stavby v době třicetileté války.

Torzo bývalé pevnosti na Doubravské hoře. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Přináležela k zemské stezce a strážila bezpečí procházejících obchodníků. V 17. století na ní byla postavena dokonce vojenská pevnost.

Fotogalerie

„Pevnost na Doubravské hoře byla fenoménem širokého okolí celých severozápadních Čech,“ přibližuje Sláma.

Jak jste se k tématu Doubravské hory dostal?
Jako téma své bakalářské práce jsem chtěl popsat oblast Teplicka za třicetileté války. Zajímaly mě hlavně různé militární aspekty. Doubravská hora v tomto tématu začala vystupovat a tvořit dominantní položku, tak jsem se na ni začal zaměřovat podrobněji. A coby téma jsem ji zpracoval v celostátní soutěži vědeckých studentských prací a v interním grantu filozofické fakulty ústecké univerzity.

Zajímá vás ale hlavně pevnost, která se tu nacházela...
Ano. Nezajímám se o kulturní průzkum nebo archeologii. Jde mi o začlenění doubravské pevnosti do způsobu vedení války a válečných událostí v severozápadních Čechách v polovině 17. století.

Čím byla významná?
K výstavbě došlo na přelomu 16. a 17. století, hlavním impulzem pro to byly nejspíš styky majitelů s Nizozemím, kde stále zdokonalovali stavbu opevnění. Proto měla Doubravka už v té době moderní opevnění, které odolalo i dělům, což nebylo v Čechách obvyklé. Tehdejší české pevnosti byly středověké a odolaly tak maximálně přímému útoku, ale ne palným zbraním.

Kdy se začala psát historie Doubravské hory jako takové?
Ve druhé polovině 15. století, konkrétně od roku 1478, kdy nahoře stála hrubá stavba budoucího hradu. Ten si nechal vybudovat Jan Ilburk z Vřesovic jako své sídelní místo. V 16. století se pak vše stalo součástí teplického panství a až do 17. století hrad prakticky nezměnil podobu.

Takže původní sídelní hrad vystřídala pevnost...
Vlastně ano, jen nevíme, kdy se se stavbou pevnosti začalo. Ale víme, že ve 20. letech 17. století již stála. Když pak přišla 30. léta, což je období, kdy se třicetiletá válka začala naplno týkat i severozápadních Čech, bylo v pevnosti osm děl, což byl neskutečný majetek v té době. Svědčí to o tom, že se tu snažili na válku připravit opravdu důkladně.

Jaký byl důvod výstavby vojenské pevnosti nad teplickým panstvím?
Mezi Prahou a Drážďany vedla zemská stezka, která se stala velmi významným místem obchodního spojení mezi oběma zeměmi. Překonávat Krušné hory v oblasti mezi Teplicemi a Ústím bylo vždy složité, vidíme to i dnes, kdy se neustále budují různé tunely, mosty a další. Stezka procházela právě kolem Doubravky, a tím jí připisovala velkou cenu, protože měla fungovat jako útočiště a vůbec strategický bod na Teplicku.

A proč byla tedy ještě během třicetileté války zase rozebrána?
Protože mít takovou pevnost znamenalo nejen možnost ukrytí a hájení majetku, ale i obléhání. Dám příklad. Jedno z obléhání roku 1640 trvalo tři měsíce, za tu dobu bylo panství zcela zplundrováno a vypáleno. Bylo to způsobeno tím, že pokud chtěli nepřátelé tento bod dobýt, museli se zastavit pod ním, v teplickém panství. Vojáci potřebují jíst, pít a mít kde spát, stáje, jídlo pro koně. Takže pevnost znamenala pro místní kumulaci vojenského živlu, který zapaloval ovčíny, obilnice, domy, prostě ničil, co mohl.

Tepličtí přitom navíc museli vyživovat i posádku v pevnosti...
Posádka usazená na Doubravce nezatěžovala Teplické ani tak finančně, jako materiálně. V 17. století přišla malá doba ledová a byla zlá úroda. Takže neměli dost sami pro sebe a museli živit ještě okolo stovky vojáků, kteří nijak nepřispěli svou pomocí, spíše naopak, loupili a drancovali. Kromě toho, co si nakradli, jim navíc museli obyvatelé Teplic odvádět část soli, masa, piva a vína, dřeva nebo vosku, aby měli čím svítit. Vydržovat pevnost znamenalo nepředstavitelnou zátěž.

Tepličtí tedy chtěli ušetřit majetek i životy, proto volali po zboření?
Záznamy o tom, že by sami Tepličtí volali po zboření, nemáme, ale je to pravděpodobné. Třeba v Mostě a Děčíně to tak bylo. Každopádně majitel panství byl ekonom a hospodář, takže si spočítal, kolik ho stojí, že má na svém území pevnost, a začal usilovat o její zboření. Proto požádal vojenské komisaře v Praze, aby dostal povolení k úřednímu poboření. Všechno muselo být úředně schváleno a požehnáno, neexistovalo, že by si pevnost zbořil sám. Úředníci museli vydat listinu o tom, že pevnosti skončila životnost a může se rozebrat.

Máte s Doubravkou ještě nějaké další plány?
V dohledné budoucnosti už asi ne, mám totiž rozpracováno mnoho dalších projektů vztahujících se k třicetileté válce. Momentálně například zpracovávám životopis jednoho z nizozemských generálů, který v této válce působil. Upřímně se Doubravské hoře snažím pro teď vyhýbat, protože jsem ji za poslední rok zpracovával minimálně čtyřikrát. Musím si od ní na chvilku odpočinout. Ale časem se k ní určitě zase vrátím.





Hlavní zprávy

Jak si snížit IQ tričkem
Jak si snížit IQ tričkem

Primitivní vtip, trapná anglická hesla, stereotyp a zoufalstvím vyždímaně designové dílny. Aneb pekelnosti českých e-shopů.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.