Ulička pavilonu v St. Louis s vystaveným porcelánem. | foto: archiv

Američané milovali porcelán z Duchcova, okouzlil je styl modeléra Hampela

  • 1
Zatímco ty nejkrásnější výrobky závodu Royal Dux Bohemia míří za oceán na velkou výstavu v New Yorku, její vedení se noří do historie. Mapuje totiž časy, kdy Američané figurální porcelán z Duchcova přímo hltali.

Důkazem byla světová výstava, která se v roce 1904 konala v St. Louis. Celkem si ji prohlédlo v té době neuvěřitelných 20 milionů lidí. Návštěvníci mohli obdivovat množství exponátů ze 63 zemí světa.

A mezi nimi i výrobky dvou fabrik z Teplicka – tehdejší Blochovy porcelánky v Dubí (dnešní Český porcelán) a duchcovské manufaktury.

„Prezentace porcelánu z Podkrušnohoří byla velice úspěšná. O největší úspěch duchcovské porcelánky se zasloužil šéfmodelér Alois Johann Hampel, který vytvořil mnoho významných figurálních děl v secesním stylu, jež ohromovala návštěvníky výstav i odborníky,“ říká Radislav Feix, ředitel závodu Royal Dux, jenž je součástí Českého porcelánu Dubí.

Byl to právě Hampel, kdo nastartoval americký úspěch duchcovské továrny. Jeho kolekce figurálního porcelánu totiž v St. Louis získala cenu Grand Prix.

Modelérem přes půl století

„V roce 1904 dosáhla duchcovská porcelánka velkého světového uznání. Po St. Louis následovalo mnoho dalších ocenění a medailí na nejrůznějších průmyslových výstavách a přehlídkách, byla to nejúspěšnější léta v historii této manufaktury,“ dodává Feix.

Proto se v Duchcově rozhodli dozvědět se o Hampelovi co nejvíce a připomenout jeho zásluhy pro porcelánku. Spolu s ředitelem Feixem se ponořila do archivu i Libuše Maxová. „Ukázalo se třeba, že v porcelánce působil 55 let, a to je úžasné,“ připomíná Maxová.

Od loňského října pátrali nejen na internetu, ale zejména ve starých matrikách, záznamech, zápisech o zemřelých a pohřbech, listovali v dobových novinách, navštěvovali muzea, archivy, ale i duchcovský hřbitov.

Učil se „jen“ od kolegů

Alois Johann Hampel se narodil 8. února 1853 v Horním Podluží. Od roku 1867, tedy od svých čtrnácti let, až do roku 1922 pracoval jako modelér v duchcovské porcelánce.

O školách není nikde zmínka, Alois se učil od ostatních kolegů. „Byl určitě nadaný a velmi šikovný, jinak by nedokázal vytvořit to, co obdivujeme dodnes,“ upozorňuje Maxová.

V Duchcově se 12. února 1877 oženil s místní rodačkou Annou Wiedemannovou. Po celou dobu až do 12. prosince 1924, kdy zemřel doma na srdeční slabost, bydlel v Duchcově v domě čp. 88. Tam přišly na svět i jeho čtyři děti, poslední se však narodilo mrtvé.