Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Mládkův plán: kvůli těžbě uhlí se zbourá pětina Horního Jiřetína

  3:00aktualizováno  3:00
Minulý týden představené návrhy na prolomení limitů těžby uhlí na severu Čech by vedly ke zbourání 170 domů. To je zhruba pětina Horního Jiřetína na Mostecku, v jehož sousedství se nachází lom ČSA. MF DNES to potvrdilo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Hnědouhelný povrchový důl ČSA a obec Horní Jiřetín | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Ministr průmyslu Jan Mládek chce vládě v březnu navrhnout dvě varianty prolomení limitů těžby uhlí na severu Čech. „Buď jen na lomu Bílina, kde panuje plná shoda, nebo ještě malé prolomení na lomu ČSA,“ uvedl 13. ledna (více čtěte zde). 

Ono „malé“ prolomení u velkolomu ČSA by ale na rozdíl od dolu Bílina, kde posunutí hranice pro těžbu neohrožuje žádná sídla, mělo dalekosáhlé následky. Ve středu to MF DNES potvrdil Miroslav Kynčl z tiskového odboru ministerstva průmyslu a obchodu.

„Mezními variantami, které pan ministr nepreferuje, jsou zachování současných limitů a jejich úplné prolomení znamenající bourání celých obcí. Zbylými možnostmi jsou posunutí hranic těžby pouze na dolu Bílina, které by žádné bourání neznamenalo, a dále pak varianta, která by znamenala i částečné prolomení limitů na dole ČSA. Včetně bourání omezeného množství lidských sídel přibližně v rozsahu, který uvádíte, nikoliv celé obce,“ uvedl Kynčl.

Proti jsou zástupci Horního Jiřetína i Litvínova

Starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt je pochopitelně ostře proti. „I na jihu bydlí lidé, kteří mají udržované domy, chtějí tu žít. Je tam navíc podnik Cannoneer. Už teď se tu nedá spát s otevřeným oknem a tohle by znamenalo ještě větší kravál a prach v celém městě. A zničila by se komunikace na Most,“ uvedl starosta.

Horní Jiřetín není jediné ohrožené místo. Těžba by se posunula i dále k okraji osady Černice a k Litvínovu, kde by se zastavila jen několik set metrů od sídliště Janov a vilové čtvrti Hamry a zničila by silnici spojující Jiřetín s Mostem.

„Životní prostředí, které je tady dlouhodobě špatné, by se ještě zhoršilo. To přece není možné, měli bychom spíš dát lidem naději, že se zlepší,“ uvedla starostka Litvínova Kamila Bláhová.

Návrh nemá ve vládě podporu

Pro lidi žijící v okolí lomu je dobrou zprávou, že Mládkův nejradikálnější návrh nejspíš nebude mít velkou šanci, aby ve vládě prošel. Odmítá ho premiér, šéf jeho největšího koaličního partnera i ministr životního prostředí.

„Podporuji pouze takové úpravy limitu, které nepovedou k zásahům do lidských obydlí,“ uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka. Podobně se vyjádřil i ministr financí Andrej Babiš: „Je to nepřijatelné. Můžeme diskutovat maximálně o Bílině, kde nejsou ohrožena obydlí občanů.“

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce musí být před případným prolomením limitů jasné, zda je uhlí potřeba. „Opravdu reálná potřeba uhlí ve veřejném zájmu je pro teplárny, což je přibližně sedm milionů tun ročně ze 40 tun, které tu těží. Na Bílině přitom leží 100 milionů tun, na ČSA nějakých 92 milionů. Využití uhlí způsobem, že ho vytěžíme, spálíme, vyrobíme z něj elektřinu a tu vyvezeme, navíc za malé peníze, je nejhorší způsob,“ řekl Brabec.

Pro majitele velkolomu ČSA je však prolomení limitů, které přijala vláda v roce 1991, klíčové. Za jejich hranicí mají 750 milionů tun kvalitního hnědého uhlí. „Podle nyní platných limitů můžeme těžit ještě 17,5 milionu tun. Při těžbě 3,5 milionu tun ročně je to asi na pět let, konec by nastal v letech 2021 či 2022,“ uvedl ředitel lomu ČSA Pavel Kounovský.

Ani Mládkův nejvstřícnější návrh těžaře příliš neuspokojuje. „Varianty jsou dobré v tom, že jde konečně o prolomení limitů, jejich ekonomická smysluplnost v téhle podobě je však druhá věc. Uhlí tím směrem končí a těžili bychom po určitý čas čistou skrývku,“ řekl Kounovský.

Ekonomický nesmysl, míní ministr Brabec

Stejnou věc zmiňuje i ministr životního prostředí Brabec. „To obrovské množství skrývky, která by se musela těžit, z toho dělá ekonomický nesmysl. Měli bychom se bavit o reálnější variantě,“ řekl. Z výpočtů Greenpeace dokonce plyne, že horníci v dole ČSA by museli čtrnáct let těžit hlínu, než by se dostali k uhlí. „To je dost špatný byznys,“ poznamenal expert Greenpeace Jan Rovenský, který se problematikou prolomení limitů dlouhodobě zabývá.

Těžaři zřejmě kývnou na jakýkoli návrh prolomení limitů. Plochy, kde by ve skutečnosti chtěli těžit, jsou mnohem rozsáhlejší a sahají třeba i pod chemičku v Záluží, pod kterou údajně leží nejkvalitnější ložisko. A jakýkoli vstřícný krok, i když malý, jim dává šanci do budoucna.

Aktivisté Greenpeace v listopadu 2008 zastavili v uhelném lomu na Mostecku obří rypadlo:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Exponáty ve venkovském muzeu v Srbské Kamenici
V Srbské Kamenici vybudovali vesnické muzeum v pískovcové jeskyni

Srbská Kamenice na Děčínsku se pyšní novým muzeem. Netradiční je svým umístěním v pískovcové jeskyni. Nese název Venkovské zemědělské muzeum a nachází se na...  celý článek

Policista zastavuje na pražské magistrále auto během bezpečnostní akce.
Mladý opilý řidič na křižovatce zhasl světla a zběsile ujížděl policii

Ústecká policejní hlídka při nočním průjezdu městem zpozorovala Volkswagen Golf, který na kruhovém objezdu náhle zhasl světla a prudce zrychlil. Policejní vůz...  celý článek

Nové policejní uniformy ze speciálních materiálů
Policisté v Ústeckém kraji chybí, noví většinou neprojdou psychotesty

Na pět desítek policistů schází do plného stavu v Ústeckém kraji. Podle vedení policie noví uchazeči nepřicházejí kvůli nižšímu platu. Podmínky přijetí se ale...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.