„Nově by se to týkalo kompletně celé Pastýřské stěny, Kvádrberku, Horního, Prostředního a Dolního Žlebu, Čertovy vody i oblasti jezu u Prostředního Žlebu. S tím nemůžeme v žádném případě souhlasit,“ řekla děčínská primátorka Marie Blažková z ANO.
Příroda Labského údolí, v němž se Děčín nachází, je chráněna již od roku 2005, podle Evropské komise však jen velmi malá část. Proto žádá její podstatné rozšíření. Podle primátorky by to zcela znemožnilo nebo pozastavilo rozvoj města.
„Už nyní jsme sešněrovaní řadou opatření a přírodu chráníme. Lidé v této oblasti musí žádat o stavbu každé pergoly. Pak by museli žádat ještě další orgán ochrany přírody. Po rozšíření by každá změna, nová lavička, úprava lesní cesty či herní prvky v lesoparcích podléhaly velkým a dlouhým schvalovacím procesům,“ obává se Blažková.
Podle ministerstva však při určování chráněných území hraje hlavní roli příroda, ne ekonomické zájmy. „K hospodářským, sociálním a ekonomickým aspektům se nesmí přihlížet, pokud by výrazně ovlivnily podobu lokality a chráněné druhy,“ řekla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
Děčínu vadí ochrana Pastýřské stěny a místa pro jez
Děčínu nejvíce vadí přísná ochrana Pastýřské stěny s lesoparkem a lezeckou via ferratou a také oblasti, kde se má stavět jez.
„Chceme do Pastýřské stěny investovat, aby se rozvíjela, lidé zde trávili volný čas. Ochranu přírody chápu, ale proč je do ní řazena i silnice, parkoviště, vyhlídka u zámečku? Není to dobře připravené. A v případě vodního díla je tento zásah fatální. Lodní doprava nahradí tisíce kamionů a historicky sem patří,“ říká primátorka.
Jez za 4,2 miliardy korun by se měl začít stavět v letech 2018 či 2019. Podle ministerstva ani přísnější ochrana údolí Labe stavbě nebrání.
„Stavby i s negativním vlivem lze realizovat, pokud veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody při zajištění kompenzačních opatření,“ řekla Roubíčková.
