„Jedná se o poslední možnost, jak získat prostředky z uvedeného zdroje. Vedení města ve spolupráci s Palivovým kombinátem (které jezero spravuje) nyní intenzivně usiluje o to, aby dosáhlo na maximální alokace,“ řekla mluvčí ústeckého magistrátu Romana Macová. Kolik peněz by obce chtěly získat, radnice neupřesnila.
Obří vodní nádrž byla zpřístupněna letos na jaře a ihned se stala oblíbeným místem k rekreaci. V okolí ale není elektřina ani kanalizace. Ústecká radnice už letos uvolnila ze svého rozpočtu 700 tisíc korun na dopracování projektové dokumentace právě na kanalizaci a vybudování přístaviště.
„Představitelé města Ústí nad Labem a Dobrovolného svazku obcí Jezero Milada budou formulovat své požadavky vůči státu na výjezdním zasedání vlády ČR, které bude hostit Ústecký kraj na podzim 2015,“ doplnila Macová.
Milada je rozlohou třetím největším jezerem v Česku
Ústecká radnice navíc zvažuje vybudování služebny městské policie přímo u jezera. V současné době strážníci k rekreační ploše zajíždějí i několikrát denně.
Oblast by v budoucnu mohly spravovat okolní města a vesnice, které vytvořily Dobrovolný svazek obcí Jezero Milada. Čekají ještě na to, až stát převede do jejich vlastnictví přilehlé pozemky, což má být nejpozději do konce roku 2017.
Milada je rozlohou třetím největším jezerem v České republice. V budoucnu by se oblast měla stát centrem vodních sportů a rekreace pro celý Ústecký kraj. Nyní kolem jezera vede cyklostezka a v jeho okolí je naučná stezka, která seznamuje návštěvníky s historií těžby v okolí Chabařovic.
Ložisko hnědého uhlí na území u Milady zůstává. Odhaduje se, že v okolí jezera bylo odepsáno 146 milionů tun uhlí. S jejich vytěžením už se nepočítá. Kvůli těžbě hnědého uhlí padly v okolí Chabařovic do konce roku 1989 tři vesnice. Poslední byly nedaleké Hrbovice.
