„Budeme se dovolávat k Nejvyššímu soudu,“ řekl jednatel PK Real Václav Polák po čtvrtečním rozhodnutí krajského soudu.
Historie případu sahá do roku 1994, kdy firma uzavřela s městem kupní smlouvu. Za stavbu měla radnici zaplatit 40 milionů korun. Ve třech splátkách společnost složila na účet města 19,5 milionu, zbytek nedoplatila kvůli sporům uvnitř firmy i mezi ní a městem.
Sektorové centrumSe stavbou sektorového centra v Ústí nad Labem se začalo na konci 80. let. Podle socialistických plánovačů měl areál nabídnout obchody, restauraci, kino, poštu či knihovnu obyvatelům sídlišť Severní Terasa, Skřivánek a Dobětice. Po změně režimu v listopadu 1989 byla stavba kvůli nedostatku peněz přerušena. V roce 2009 nechalo město objekt zbourat. |
Později se zjistilo, že smlouva je od počátku neplatná, protože PK Real začala právně existovat až dva dny po jejím podpisu.
Město se tak obrátilo na soud, aby určil, komu stavba patří. V roce 2008 ji soud definitivně a pravomocně přiřkl městu. Radnice poté nechala objekt zbourat, centrum šlo k zemi o rok později.
Už od roku 2002 se ale PK Real domáhal svých práv, tedy vrácení peněz. Ústí nad Labem je dát odmítalo. V červnu dal ústecký okresní soud firmě za pravdu a vyčíslil, že město má vyplatit i s úroky 28,8 milionu. Město se odvolalo a ve středu u krajského soudu vyhrálo.
Ve prospěch města hrála devastace budovy
„Jsou si povinny vrátit všechno, co si daly na základě absolutně neplatné smlouvy,“ řekl člen odvolacího senátu, soudce Martin Vích o obou stranách sporu. Zdálo by se, že tím dává za pravdu okresnímu soudu a firma má na peníze nárok. Jenže ve prospěch města hraje to, že si strany sporu mají vrátit všechno.
Podle krajského soudu to totiž firma nesplnila tím, že nevrátila stavbu v původním stavu. Postupem let totiž stavba zchátrala a znehodnotila se. Její odhadní cena klesla o mnohem víc, než kolik PK Real zaplatila městu. Advokátka města Miloslava Coufalová odkázala na posudky, podle nichž stavba původně oceňovaná na 87 milionů ztratila 61 milionů korun na své hodnotě.
Podle dalšího člena odvolacího senátu Martina Paška za zdevastování může právě firma PK Real, která vystupovala jako vlastník stavby, ale nestarala se o ni.
Právník PK Real Rudolf Axmann to odmítá. „Nebyla to firma PK Real, která zavinila chátrání objektu,“ argumentoval. Podle jednatele PK Real Poláka může naopak město za devastaci objektu, v němž později přespávali bezdomovci.
