Jedním z posledních děl Eduarda Bárty je obraz Mostu z počátku 17. století....

Jedním z posledních děl Eduarda Bárty je obraz Mostu z počátku 17. století. Zobrazuje někdejší podobu města i s nezbořeným hradem s původními domy, kostely a věžemi. Jako základ využil Bárta kresbu Jana Willenberga z roku 1602. | foto: archiv Eduarda Bárty

Miluje starý Most, maluje ho podle středověkých obrazů i map

  • 0
Ve volném čase Eduard Bárta maluje. Nejčastěji zpodobňuje město Most v jeho historické podobě. Bártovo poslední dílo zobrazuje město, jak vypadalo počátkem 17. století. Obraz, který vznikal čtyři roky, bude k vidění v kostelíku svatého Ducha při výstavě 5. září.

Vrcholem jeho dosavadní tvorby se stal obraz, jejž umělec dokončil nedávno. Zobrazuje někdejší podobu města i s nezbořeným hradem s původními domy, kostely a věžemi po roce 1600. Jako základ využil kresbu Jana Willenberga z roku 1602, ale použil i další historické zdroje včetně informací z map a archivů.

„Nikdo zatím Most z této doby takto nenamaloval, chtěl jsem, aby byl pohled na tehdejší město co nejvěrnější. Mám pocit, že to dnes již neexistujícímu městu jako vzpomínku dlužíme,“ řekl Bárta o prvním velkém obrazu, který se snaží věrně ukázat Most z počátku 17. století před třicetiletou válkou.

Důvod, proč Bárta starý Most s oblibou maluje, je prostý. Město v jeho původní podobě má totiž rád. „Pocházím z Ústí nad Labem, do Mostu jsem přišel v roce 1965. Chodil jsem ulicemi starého města, pořád si je vybavuji. Dělal jsem tam autoškolu, chodil do kurzu malování, do dílen během průmyslovky a také do tanečních a na plesy do starého kulturního domu Repre,“ přibližuje malíř.

Kvůli obrazům se radí s historiky, studuje dobové knihy a mapy

Některá jeho jiná ztvárnění bývalého města jsou částečně vymyšlená. To je případ třeba pohledu na někdejší město z místa dnešního autodromu. Až pohádkový dojem dotvářejí pestré barvy, které připomínají naivistické obrazy jiné malířky z Mostecka, Sylvy Prchlíkové. Bárta však kvůli svým obrazům studuje staré knihy, dobové mapy a radí se i s historiky.

K realistické podobě jeho obrazů a smyslu pro detail nejspíš přispívají i dlouholeté zkušenosti pracovníka ve stavebnictví. I při malování, při kterém se rád nechává ovlivnit starými mistry z období renesance, využívá Bárta stavařské důkladnosti. Některé drobné detaily upravuje olejovými barvami třeba čtyřikrát, jen aby byl výsledek, například stín domu, co nejvěrnější.

Spojení reálných detailů a vymyšlené perspektivy ostatně Bárta využil i jindy, třeba při malování historického centra Chomutova s mikulášskou atmosférou, již představuje i letící čert. I tento obraz dokončil malíř nedávno.

Maluje už přes třicet let

„Vyvýšený, ptačí pohled na horní část historického náměstí Chomutova je zachycen podle skutečnosti, ale skládaný z pohledů, které vidíte jako běžný turista při procházce městem, tedy ze zcela jiné výšky. Lákají mě tato obtížná, neobvyklá témata. Stálo mě to několik návštěv města a dost přemýšlení a skic,“ popisuje malíř.

Malování se věnuje už přes třicet let. Začínal s drobnými placičkami na připínacích špendlíčcích, jaké dřív nosily dámy jako doplněk na kabátu. Postupně začal malovat větší obrázky a soustředil se hlavně na krajiny s domy, mlýny, kapličkami či hradem, jako je tomu v případě Mostu.