"Musí to být hlavně lidé, kteří chtějí pomáhat. Takoví, co chtějí udělat i něco navíc," říká ředitelka diecézní charity Růžena Kavková. Podle ní budou proškolení lidé pomáhat i při jiných událostech, než jsou povodně, například při požárech.
Charita si představuje, že by mohla nasazovat desítku takto zkušených dobrovolníků a dalších pět by jich měla v záloze pro případné vystřídání.
"Ale když jich bude víc, tím lépe. Mohou se vystřídat třeba po třech dnech," upozornila charitní koordinátorka dobrovolníků Veronika Vedejová.
Právě tak podle ní fungovala pomoc z Moravy, kde už neplacené profesionály mají.
"Potřebujeme sehnat alespoň deset lidí ochotných v případě mimořádných událostí věnovat svůj čas na pomoc postiženým povodněmi. Těmto lidem zajistíme školení, očkování, veškeré vybavení a v případě povolání do služby také stravu a ubytování," popsal záměr koordinátor povodňové pomoci diecézní charity Roman Striženec.
Zatím se přihlásili tři muži
Na severu Čech se zatím přihlásili tři muži z Litoměřic, kteří odbornými dobrovolníky chtějí být. "Dva z nich už přitom zkušenosti s povodněmi mají, z letošního roku i z minulosti," řekla Vedejová.
Odbornost novému týmu zajistí právě diecézní charita. Má už připravený fond, ze kterého vznik a vybavení týmu zaplatí. Část peněz je potřeba na nákup vybavení, jako je vysavač bahna, motorové pily, nářadí, pracovní oděvy, holínky, rukavice či respirátory pro práci se savem.
Druhá část peněz je třeba na školení. Dobrovolníci se musejí naučit ovládat nástroje, ale hlavně je čekají kurzy zaměřené na psychologii.
Členové týmu totiž nebudou jen odstraňovat následky povodní, ale musejí umět obyvatele zničených domů i vyslechnout nebo jim poradit. A tedy sami odolávat stresu. Takový požadavek ale v inzerátu charity není, protože toto lze těžko prokázat dopředu.
"Všechny dobrovolníky čeká psychosociální školení, kde se ukáže, jestli na to po psychické stránce mají. Jestli neutečou nebo se nezhroutí, když nastane obtížná situace. S psychology je totiž čekají i různé modelové situace," dodala Vedejová.
Volno si dobrovolník musí zajistit sám
Čas si už musejí zajistit noví pomocníci charity sami. Je totiž třeba, aby vedle svého zapojení do pomoci měli u zaměstnavatele domluvené, že je v případě potřeby do týmu uvolní až na deset dní.
"Z povodní ale máme zkušenost, že zaměstnavatelé jsou velmi vstřícní. Požadují jen potvrzení, že pracovník pomáhal," řekla Vedejová.
Dobrovolníci mají ze zákona nárok na neplacené volno, pokud pomáhají při přírodní katastrofě. Letos v červnu i v dalších týdnech ale pomáhali vyplaveným lidem dokonce i tací, kterým zaměstnavatelé mzdu nijak nesráželi.
Ne každá firma si to ale chce nebo může dovolit. I proto by bylo pro organizátory výhodné, kdyby se nepřihlásilo deset, ale třeba třicet lidí ochotných obětovat svůj čas i část výdělku. Mohli by se střídat, čímž by přišli o plat ne za deset, ale třeba jen za tři dny.
Vytopení lidé se po dobrovolnících shánějí dodnes
Vznik odborného týmu dobrovolníků je reakcí diecézní charity na letošní povodně. Přestože byla pomoc zorganizována lépe než při záplavách v letech 2002 a 2006, ukázala rezervy. Třeba velkou zátěž profesionálů i neziskových organizací, které se snažily pomáhat.
Zároveň se projevil ohromný přínos odborných dobrovolníků z Moravy, kteří pomáhali v Litoměřicích: věděli, co mají dělat a jak se chovat. Stačilo jim ukázat, kde mají pomáhat.
Vedejová také připomněla, že existence dobrovolného týmu je pomocí pro celý region.
"Když jsou evakuovaní lidé zoufalí, neví, co je s jejich domem a jak jej budou dávat do pořádku, tak jim strašně pomůže informace, že pomocný tým už je připravený a může nastoupit hned po hasičích," podotýká koordinátorka.
Tým by charita využila i nyní, více než dva měsíce po povodních. "Stále nám volají lidé, jestli někoho nemáme. Pořád někoho potřebují. Někdy na omlácení omítek, jindy na sestavení nábytku," přidala Vedejová další postřeh.
