Ač 200 let stará a odpovídající zástavbě centra města, lékarna v Žatci není

Ač 200 let stará a odpovídající zástavbě centra města, lékarna v Žatci není jako jediná na náměstí kulturní památkou. | foto: Tomáš Kassal, MF DNES

Lékárna v Žatci je ozdobou náměstí, přesto jako jediná není památkou

  • 0
Objekt lékárny na náměstí v Žatci sloužil jako lékárna už před 200 lety, dům mezi památkové chráněné stavby na náměstí navíc beze zbytku zapadá. Přesto jako jediný památkou není, jeho aktuální podoba je totiž stará jen několik desítek let.

V současné podobě byl totiž objekt úplně nově postaven v 50. letech minulého století. Z původní lékárny se dodnes zachoval v depozitáři žateckého muzea jen hmoždíř.

"Je železný a za první světové války jej lékárna dostala jako náhradu za ten původní. Ve válečném období se totiž zabavovaly všechny barevné kovy, tedy i hmoždíř, na výrobu munice," sdělil historik žateckého muzea Jiří Matyáš.

Potíže s přestavbou

Na začátku 19. století se v původním domě usídlil lékárník Vincenc Kaiser, po nějakém čase se profese ujal jeho syn Ludwig. Za jeho působení byla stará lékárna na náměstí vzorem pro ostatní. Dnes patří budova lékárníkovi Michalu Jánošíkovi, který ji před lety opravil do dnešní podoby.

"Protože dům stojí v městské památkové rezervaci, měl jsem při jeho přestavbě velké potíže. Nechtěli nás pustit hlavně k zásahům do podkroví," říká Jánošík s tím, že paradoxně on chtěl upravit budovu do středověké podoby, zatímco referent památkářů nechtěl připustit, aby se měnila střecha dokončená v roce 1960.

Nakonec mu ale naštěstí argumentace okolními střechami měšťanských domů i historickými fotografiemi pomohla úředníky přesvědčit, aby zamýšlenou úpravu schválili. I díky tomu jen málokdo ví, že budova lékárny je mnohem mladší než sousední domy.

Lékárna je dlouhodobě vyhlášená

Stejně jako se změnila budova, funguje úplně jinak i provoz samotné lékárny.

"Kdysi to bývalo tak, že co lékař předepsal, to lékárník namíchal. Dokonce si lékárníci dávali záležet, aby všechno vážili přímo před zákazníkem. Jenže tehdy chodili tak tři čtyři zákazníci za hodinu," poznamenal Jánošík.

"S rozvojem farmaceutického průmyslu je ale téměř všechno možné objednat od dodavatelů, sami vyrábíme už jen zlomek léků. Nejčastěji jde o masti nebo oční přípravky," porovnává změny Jánošík.

Zmíněná lékárna byla vyhlášená už za minulého režimu. "Na svou dobu měla velmi moderní zařízení, dokonce spolupracovala s Farmaceutickou fakultou Univerzity Karlovy," vzpomíná Jánošík.