Potvrdil to primátor Mostu Jan Paparega, podle kterého není k soutěži důvod. „Architektonická soutěž by nijak nezměnila limity objektu ani jeho hmotu. Nemáme ani žádné pochybnosti o dalším využití kulturního domu,“ říká.
Při rekonstrukci se totiž podle něj nebude výrazně měnit tvar Repre a také využití bude z velké části stejné. Objekt bude dál sloužit kulturním a společenským akcím, navíc se do něj má přestěhovat knihovna (psali jsme o tom zde).
Ani to podle odborníků soutěž nevylučuje. „Rekonstrukce mohou být víc razantní, nebo naopak jemnější. Různé pohledy, které ukážou návrhy, naplňují poslání té soutěže,“ říká třeba akademický architekt Jan Šépka.
Právě on loni na podzim předsedal porotě při architektonické soutěži v sousedním Litvínově, kde se chystá rekonstrukce silničního mostu.
Hodnotitelé mají být odborníci, namítají občané
Podle autorů občanské výzvy z Mostu, kteří vyzvali město, aby o soutěži uvažovalo, jsou největší předností architektonické soutěží grafické návrhy a vizualizace.
„Konkrétní návrhy realizací jsou podle nich názornější než výběrové řízení, kde rozhodují reference, které nemusí být vždy vypovídající pro konkrétní záměr.
„A druhou velkou předností je, že soutěž hodnotí hlavně odborníci, zatímco u výběrového řízení je více politiků,“ poukazuje Jana Jungmannová, která patří do skupiny občanů, již architektonickou soutěž doporučují.
Jsou v ní lidé, kteří jsou odborníky na výtvarné umění i přímo architekturu. „Hlavně jsme ale občané Mostu a chceme, aby rekonstrukce Repre byla co nejkvalitnější. Je to z naší strany občanská aktivita,“ vysvětlila Jungmannová.
Dohodnutá spolupráce
Kvůli architektonické soutěži se dokonce s vedením města a jeho externím architektem zástupci občanů sešli. Primátora a jeho kolegy sice nepřesvědčili, ale shodli se na další spolupráci.
Aktivní občané budou moci například doporučit odborníky, kteří by se mohli vyjadřovat k přípravě výběrového řízení. „Víc hlav víc ví,“ uvítal Paparega společný postup.
Jedním z dalších důvodů, proč Most nehodlá jít cestou architektonické soutěže, může být i čas.
Přestože soutěž by trvala relativně krátce, zhruba pět měsíců, a její závěry by se daly využít i pro přípravu projektu, nechce se magistrát nijak zdržovat.
„V ideálním případě by na konci tohoto roku mohla být připravená projektová dokumentace, příští rok by pak došlo k soutěži na dodavatele a začínala stavba. Je nejvyšší čas, asi za dvě minuty dvanáct,“ prohlásil primátor.
Potíže s vytápěním
Kulturní dům potřebuje především důkladnou opravu fasády včetně oken. Měnit se ale budou i důležité části vnitřních technologií. Problémy byly loni s revizemi elektřiny a musely se kvůli tomu měnit některé rozvody.
Také trvají potíže s vytápěním, takže například není v provozu restaurace, která dříve zajišťovala zázemí při plesech.
To vše má kompletně vyřešit generální rekonstrukce, která bude odhadem stát 350 až 400 milionů. Na přípravě projektu se budou podílet i knihovníci, protože se musí skloubit provoz kulturního domu s knihovnou.
V současné městské knihovně je v zimním období tak chladno, že návštěvníci vůbec neodkládají kabáty a bundy (více o tom zde). S rekonstrukcí stávající knihovny a jejím zateplením město vůbec nepočítá, protože by muselo shánět dalších zhruba 200 milionů korun.
