Myslíte, že máte šanci uspět a dostat se na prestižní seznam ke světovým kulturním skvostům?
Rozhodne každá maličkost. Proto nám byli Němci nápomocni, proto se do nominace nedostala některá hornická díla, která by si také zasloužila v ní být, jenže by se nestíhalo dostat je do dokumentace, a tím by se ohrozil celý proces. Ukazuje to, jak byli všichni opatrní a pečliví. Celý projekt je ale jedinečný, žádný jiný není přeshraniční. V tom je jeho šance. Přesto rozhodne až momentální rozpoložení členů řídicího orgánu UNESCO. Je to 50 na 50.
Zápis do UNESCOPřed pár dny podepsali český ministr kultury Jiří Balvín a saský zemský ministr vnitra Markus Ulbig v Drážďanech žádost o zařazení Krušnohoří do UNESCO (o zápisu zde). Po letech příprav tím oficiálně stvrdili nominaci hornického regionu, v němž je přes 500 památek, které dokládají osmisetleté dějiny hledání drahých kovů v Sasku, Karlovarském i Ústeckém kraji. Němci s projektem historické hornické krajiny začali už v roce 1996, Krupka se připojila zhruba před pěti lety. v Krupce do něj spadá historické centrum, kam patří kostely, domy staré 200 let i víc, hrad, muzeum, a oblast o rozloze asi 7 km², kde je štola Starý Martin ze 14. století na těžbu cínu, stará hornická stezka, kaple sv. Wolfganga nebo lanovka, která už byla prohlášena za kulturní památku. V Ústeckém kraji hornická krajina dále zahrnuje vrch Mědník, kde je štola Marie Pomocné a středověký stříbrno-měďnatý důl Země zaslíbená, a vápenku a lom v Háji u Loučné pod Klínovcem. v Karlovarském kraji jde o Jáchymov, Boží Dar, památkovou zónu Horní Blatná a Vlčí jámy a Věž smrti ve Vykmanově. Na německé straně jde o více než 40 míst. Jestli se krušnohorské hornické památky na prestižní seznam dostanou, rozhodne UNESCO za rok v létě. |
Co teď bude následovat?
Letošní rok je kontrolní. Budou sem jezdit oficiální kontroloři v nablýskaných mercedesech, ale i "maskovaní" batůžkáři s fotoaparátem.
O co se tu budou kontroloři zajímat?
Budou navštěvovat památky, fotit si je, zjišťovat, zda jsou tak mimořádné a mají skutečně takovou historickou hodnotu, jak se uvádí. Budou ověřovat významnost a jedinečnost celé hornické krajiny od nás až k Jáchymovu. A naším úkolem je udržet průvodcovskou kvalitu. Už jsem zadal, aby průvodci počítali s možností kontroly a chovali se lépe.
Oni se chovají špatně?
Ne, ale třeba jeden z našich průvodců, brigádník, bývalý voják, si při prohlídkách vymýšlel. Dostal jsem třeba stížnost od geologa, kterému průvodce vyprávěl o horninách nesmysly.
Mohou vám kontroloři nařídit, jak třeba štolu ještě vybavit, zkrášlit či vylepšit?
Uvnitř památky už nic zásadně měnit nebudeme, maximálně zlepšíme osvětlení. Expozice se ale mohou rozšiřovat, lze přidat digitální cizojazyčné průvodce. Hlavně chci ale říct, že naše památky jsou daleko před ostatními v celé nominované hornické krajině. Někde je jen díra v zemi, my ale máme zázemí pro turisty, průvodcovskou službu, venkovní expozici, což se v letech 1999 a 2000 vytvořilo z programu Phare. Někteří to mají teprve před sebou.
Je Krupka připravená na příliv turistů, který zápis do UNESCO obvykle provází?
Už nyní máme památky v různých turistických katalozích. Kromě hornických děl jsou tady kostely, hrad, muzeum, lanovka.
Zápis do UNESCO ale počet turistů ještě zvýší.
Máte pravdu, že kdyby Krupka byla zapsaná dnes a teď by sem dorazilo pět autobusů Japonců, tak je nemáme kde ubytovat a oni skončí v Teplicích. To už ale není úkol města, je to příležitost pro podnikatele, kteří třeba zjistí, že by tu mohli mít penzion nebo restauraci. My máme jen jeden městský hotel, ale ten má kapacitu jen 28 míst. V okamžiku, kdy se turistický ruch rozjede, tady bude šance pro živnostníky nabízet i doplňkové služby, stánky, suvenýry, jízdu vláčkem...
Jak na nominaci reagují sami obyvatelé Krupky?
Jejich reakce jsou z 95 procent pozitivní.
A těch pět procent?
Někdo může mít obavy z nějakých omezení, třeba že se zpřísní stavební řízení v oblasti zapsané do UNESCO. Ale jen malá část naší nominované oblasti je obydlená a tam máme už nyní městskou památkovou zónu. Takže pro lidi se nic nezpřísní, nic nezmění. Snad jen to, že by přibyl jeden účastník řízení, na kterého by se kvůli stavebním úpravám museli obrátit. Může tady být devět lidí, kterým se to bude líbit, a jeden, kterému nebude. Prostě když se UNESCO rozhodne zapsat na svůj seznam štolu Martin a okolí, znamená to, že stojí za to ji chránit. A holt když se kácí les, létají třísky. Na druhou stranu by se lidem zhodnotily nemovitosti, když by měli chalupy a domy v tak atraktivní lokalitě.
Kdybyste na seznamu byli, můžete třeba lidem nařídit, aby své domy opravili podle původního vzhledu?
Ne, to nemůžeme. Ale budeme jim připomínat, že stojí za to dát jejich domu, který je starý 200 - 300 let, takovou podobu, jakou měl kdysi. Je to dědictví, k němuž se máme chovat zodpovědně. A my jim k tomu připravíme podmínky. Třeba tak, že jim budeme nabízet příspěvky na úpravy objektů, které UNESCO obvykle poskytuje přes ministerstvo kultury. Nebo bezúročné úvěry na výměnu oken. To majetek lidí také zhodnotí.
Nemáte strach, že lidé nebudou mít peníze na to "chovat se zodpovědně" a UNESCO vás s ostudou zase vyškrtne?
To není tak jednoduché, že sprejer někde něco postříká a UNESCO nás vygumuje ze seznamu. Děje se to minimálně a kontrolování stavu památek je dlouhodobý proces, tam nerozhoduje ojedinělý exces.
Znamenal by zápis na seznam UNESCO nějaké omezení i pro město?
Ne, my tam žádné rozvojové aktivity nemáme. Ale pokud bychom byli v UNESCO, pomohlo by nám to vybudovat tam třeba cyklostezku a získat na to peníze z ministerstva kultury, které má přímo kapitolu Památky UNESCO.
