Zvířat využil park v letošním roce poprvé. „Kozy a ovce spásly porost na rozloze zhruba čtyř hektarů. Je to pozemek, který jsme získali teprve letos, a v některých částech jsme ho pro nepřístupnost nemohli obhospodařovat,“ říká mluvčí národního parku Tomáš Salov.
Spásání podle jeho slov v první řadě zastaví zarůstání travního porostu náletovými dřevinami.
„A už po prvním přepasení jsou vidět malé pokroky v podobě vykvétajících bylin a postupně se pozemky jistě vyvinou směrem k druhově pestré horské louce,“ doplnil Salov.
Ovce a kozy, které patří dolnokřečanskému farmáři Vojtěchu Hajnému, takto nespásají jen louky v okolí národního parku.
„Protože mám rád přírodu a chci, aby se jí vrátil původní ráz, tak naše zvířata spásají i louky v Chráněné krajinné oblasti Lužické hory,“ zmínil farmář.
Spolupráce je výhodná pro park i biofarmáře
Pro něj i národní park je spolupráce výhodná. Park získá udržované louky. Na druhé straně každá pastvina, kterou biofarmář využívá, musí vyhovovat nárokům ekologického zemědělství, což je zde splněno, neboť park nepoužívá žádnou chemii.
I přesto musí farmář ministerstvu zemědělství ještě doložit, že je i tamní půda nezávadná a bez chemie. Po farmářích to požaduje nařízení EU, jinak by jejich produkty nemohly nést značku bio.
„Běžný proces, který má za úkol zjistit složení půdy, zabere půl roku. U půdy národního parku můžeme dostat výjimku a takové potvrzení pak získáme za tři týdny,“ přibližuje další výhodu spolupráce Vojtěch Hajný.
Stádo hlídá pastevecký pes a elektrický ohradník. Proti zlodějům, ale i vlkům, kteří se začínají pomalu vracet do Lužických hor.
„Už jsem se s vlky setkal, potrhali mi jehňata. Ale byla to moje chyba, oddělil jsem je od stáda. Na Vlčí hoře nám ale zatím žádnou škodu nenapáchali, to spíš nenechaví lidé, kteří sem občas přijdou krást,“ dodal farmář.
