Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Obchodní centrum přivedlo kostelu návštěvníky, libuje si arciděkan

  7:11aktualizováno  7:11
Obavy církve, že ústecké obchodní centrum Forum ohrozí existenci kostela Nanebevzetí Panny Marie, kolem nějž před časem vyrostlo, se nepotvrdily. Naopak se to ukázalo jako dobré spojení. „Kostel se stal centrem celého města a přivedlo to další návštěvníky,“ pochvaluje si arciděkan Miroslav Šimáček.

Arciděkan Miroslav Šimáček v kostele Nanebevzetí Panny Marie | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Už 41 let má na starosti ústeckou farnost arciděkan Miroslav Šimáček. Stará se třeba o arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie stojící v samém centru Ústí.

Fotogalerie

Ústí je univerzitní město, vy máte snahu do svého kostela přilákat studenty, a to pořádáním různých seminářů. Daří se vám to? A jak jsou na tom s vírou Severočeši?

Je tu deset tisíc studentů a těch, kteří na námi pořádané akce dorazí, je kolem sedmi. Na tom je vidět, že není jednoduché dát mladé lidi dohromady. Před pěti lety jsme však pořádali v kapli ústecké univerzity akci Quo vadis (Kam kráčíš), na níž přednášely různé osobnosti. Zpětná vazba od studentů byla tehdy skvělá. Na přednášku Jiřího Grygara přišlo 150 návštěvníků a museli jsme se přesunout do velké auly. Co se týče Severočechů: čím dál méně si troufám o někom říct, že je nevěřící. Podle mě jsou lidé spíše hledající, málokdo je zapřisáhlý materialista a ateista. Myslím, že jsem se s nikým takovým ještě nesetkal. Severní Čechy jsou jistě postižené svou historií, ale kdo si chce svou víru v Boha podržet nebo najít, tak si cestu vždy najde.

Žijeme v přetechnizované době, jak moc je víra pro současného člověka přitažlivá? Přibývá zájemců o víru v Ústí?
Zdá se mi, že věřících v Ústí trochu přibývá, vidíme to hlavně na nedělních mších, které jsou dvě a většinou je kostel zaplněn. Asi je přitahuje živé společenství. Není to zase žádný masový nárůst, ale třeba letos o Velikonocích jsme křtili pět dospělých lidí. Mám takový dojem, že lidé hledají jakousi duševní stravu, že už začínají mít pomalu dost praktického materialismu, který nás obklopuje.

Miroslav Šimáček

  • pochází z Ústí nad Orlicí, narodil se v roce 1951
  • studoval teologii na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě
  • v roce 1976 byl v Praze vysvěcen na kněze
  • od roku 2002 je arciděkanem v Ústí nad Labem

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

  • byl postaven počátkem 14. století
  • za husitských válek byl roku 1426 vypleněn a pobořen
  • dnešní novogotická podoba pochází z konce 19. století
  • při bombardování v dubnu 1945 byl poškozen, od té doby má šikmou hlavní věž

Paradoxně je arciděkanský kostel, o který se staráte, umístěn v bezprostřední blízkosti obchodního centra Forum. Jaké výhody to tedy přineslo?
Když jdou lidi znavení nákupem a ověnčení taškami, tak občas zajdou do kostelní předsíně, kde je umístěn kříž. Pod ním se stále objevují hořící svíce a květiny. Díky tomu, že stojíme v blízkosti obchodů, připomínáme i duchovní hodnoty, které jsou důležitou součástí života.

Už tak zajímavá kostelní věž, která je nejšikmější ve střední Evropě, by se mohla ještě ozvláštnit přímým vstupem do ní. Pomůže to zvýšit zájem o tuto památku?
Tento projekt podporujeme. Myslím, že by prospěl městu, které by získalo další zajímavou atrakci. Návštěvníci by měli možnost se seznamovat s novými pohledy na kostel a jeho historii. Vnitřek věže potom nabízí výstavní prostory pro různé církevní, umělecké a historické artefakty.

Gotický oltář, který dnes stojí ve vašem kostele, pochází z 15. století a původně stával v Pirně. Jak se dostal z Německa sem?
Do Ústí byl přesunut na počátku 17. století. V Pirně byly tehdy protestanti, kteří neuznávali Pannu Marii tak jako katolíci, a protože to byl mariánský oltář, nevěděli, co s ním. Zalíbil se ale ústeckému primátorovi a horlivému katolíkovi Janu Schösserovi a za čtyři sudy dobrého vína jej odkoupil. Původně byl umístěn v kostele sv. Materny, který stával na dnešním Lidickém náměstí. Ten byl však pro svůj špatný stav v 19. století zbořen a oltář přenesli k nám.

Původní barokní varhany padly za oběť bombardování v roce 1945. Nyní místo nich používáte harmonium. Chtěli byste jej v budoucnu nahradit píšťalovými varhany?
S varhanami se trápíme opravdu mnoho let. Nynější totiž pocházejí z roku 1930, kdy byly postaveny pro sál dejvického semináře, a k nám byly přeneseny v roce 1969. Jsou však pneumatické a navíc meziválečná výroba nepatřila u varhan k nejkvalitnějším. Životnost těchto nástrojů se proto odhaduje na 50 let, těm našim už je přes 87 a dosloužily. Delší dobu jsme uvažovali o jejich opravě. Zjistili jsme však, že by musela být nahrazena jejich podstatná část a vlastně by ze stávajícího nástroje byly využitelné pouze píšťaly z nepříliš kvalitního materiálu. Oprava by stála několik milionů korun a farnost by se tak musela zadlužit. Momentálně pro doprovod používáme jako nouzové řešení harmonium. Rozhodli jsme se však pořídit kvalitní digitální elektronické varhany. Ty by měly technicky i zvukově převýšit možnosti současného nástroje a přitom být cenově i servisně podstatně levnější.

Je kromě varhan aktuálně potřeba něco dalšího opravit?
Podle jedné listiny jsem zjistil, že v roce 1318 je asi první zmínka o faráři v Ústí nad Labem, takže na příští rok připadá 700. výročí našeho kostela a zdejší farnosti. Proto bych rád, kdyby se podařilo opravit venkovní fasádu nebo alespoň nějakou část a znovu obnovit nátěr. Poslední opravy proběhly v 90. letech, ale zub času pracuje, a pokud nezačneme s opravou teď, naruší se omítka a vše bude potom mnohem dražší.

Pocházíte z východních Čech. Jak jste se dostal do Ústeckého kraje?
Za komunismu jsem studoval teologii a měl jsem mnoho přátel mezi mladými lidmi. To neuniklo pozornosti tehdejší StB. Když jsem dostudoval, byl jsem předvolán k tajemníkovi do Hradce, který byl zároveň majorem StB, a ten mi řekl, že nedostanu státní souhlas, abych v kraji působil. Což znamenalo nemožnost působit jako kněz. Naštěstí jsem měl známého kněze Ladislava Kubíčka, který působil právě na Ústecku, a ten se za mě přimluvil u kapitulního vikáře Josefa Hendrycha. Zdejší tajemník si asi myslel, že sever je už ztracený a nemůžu tu nic pokazit. Tak mi dovolil působit v Litoměřické diecézi.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Přípravné práce na stavbě nového autobusového nádraží v Lovosicích jsou v plném...
V Lovosicích se staví autobusové nádraží za více než 25 milionů

Zastřešené zastávky, nástupní ostrůvky, nové osvětlení, oddechovou zónu, tabule s jízdním řádem autobusů, vlaků i informacemi pro turisty nabídne v Lovosicích...  celý článek

Hidžáb (ilustrační foto)
Fotka oblečených muslimek u bufetu pobouřila plavce, akvapark se omluvil

Vlnu pohoršení vyvolala fotka dvou muslimských žen v chomutovském Aquasvětě. Zachytila je v typickém arabském oblečení v prostorech, kam smějí lidé jen v...  celý článek

Primářka ústecké onkologie Martina Chodacká.
Moderní léčba vrací stále víc pacientů do života, říká šéfka onkologie

Ústecké komplexní onkologické centrum má po jedenácti letech od svého vzniku k dispozici špičkové zázemí. „Díky přístrojovému vybavení, novému zázemí a výborné...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.