Pohled z hrany lomu k libochovanské straně 27. července 2016.

Pohled z hrany lomu k libochovanské straně 27. července 2016. | foto: Radim Nytl

Lidem se nelíbí, že vrch Trabice kvůli těžbě čediče nenávratně mizí

  • 15
Závratnou rychlostí mizí kopec Trabice v Českém středohoří. Těžaři toužící po zdejším čediči jsou už jen pár desítek metrů od vrcholu. Lidé v Hlinné protestují, po vytěžení nerostu se totiž změní panoráma zdejší krajiny.

K nenávratné proměně krajiny dochází na vrchu Trabice mezi Sebuzínem, Libochovany a Hlinnou. Těžba čediče pohltila už velkou část hory, konec prací je přitom v nedohlednu.

Vydrápe-li se turista na vrch Trabice (429 metrů nad mořem) od východu, až do poslední chvíle nemá tušení, jaká apokalypsa ho nahoře čeká. Pozůstatek původního lesa ohraničuje vysoký val, za ním je už spoušť.

Těžba čediče v Českém středohoří zde probíhá už od roku 1989. „Dobývací prostor Kamýk ale zahrnuje i samotný vrchol. Trabice padne,“ říká fotograf Radim Nytl.

Ze své chalupy v Kundraticích se nyní kochá jedním z nejkrásnějších výhledů v kraji. „Panoráma zdejší krajiny, které vzniklo před 30 miliony let, se kvůli těžbě nevratně změní,“ kroutí hlavou.

Právě lidé z Hlinné a jejích částí Kundratic a Tlučně jsou pokračující těžbou velmi znepokojeni. Zejména v Tlučni, která je západnímu svahu Trabice nejblíže, sledují každý odstřel s obavami.

Otřesy při odstřelech monitorují senzory

„K řízení o povolení těžby jsme nebyli přizvání, protože lom není v našem katastru. Vymohli jsme si aspoň to, aby na třech domech v Tlučni byly senzory, které monitorují otřesy při odstřelech,“ říká starosta Hlinné Martin Ušala.

Těžba na Trabici

  • podle průzkumů z roku 2010 bylo v kamenolomu téměř 1 300 tisíc kubíků geologických zásob, z toho vytěžitelných 873 tisíc kubíků
  • těžbě už od roku 1989 padl za oběť západní vrchol (412 metrů nad mořem) i velká část náhorní plošiny
  • do dobývacího prostoru však spadá i východní vrchol, který se po vytěžení sníží na kótu 390 až 410 metrů nad mořem, tedy nejméně o 20 metrů

Na základě těchto měření těžaři snížili objem náloží. „Lidé se mě ale stále ptají, kdy už těžba skončí, aby mohli vyspravit pukliny v domech,“ připomíná starosta.

Po termínu ukončení těžby se však lidé z okolí pídí marně. Při schvalovacích řízeních v 90. letech se sice zmiňoval rok 2021, stroje se však v uvedeném termínu pravděpodobně nezastaví.

Povolení dobývání je platné do dosažení hranic těžebních postupů podle dokumentace.

„Těžební organizace je tedy oprávněná dobývat ložisko i po roce 2021, pokud nebudou dotěžené zásoby v Dobývacím prostoru Kamýk, jež jsou plánované k vydobytí,“ uvedl vedoucí oddělení povrchového dobývání Obvodního báňského úřadu v Mostě, který povolení k těžbě vydával.

Není jasné, kolik je už vytěženo

Konkrétnější nechtějí být ani sami těžaři ze společnosti Eurovia CS. Také oni se odvolávají na platná povolení těžby, a to až do dosažení hranic těžebních postupů.

„V některých letech jsme nedosáhli předpokládaného objemu těžby, takže nelze stanovit, kdy s dobýváním skončíme. V tuto chvíli navíc probíhá přepočítávání zdejších zásob čediče, nemohu proto přiblížit ani to, nakolik je už dobývací prostor vytěžený,“ sdělila mluvčí společnosti Iveta Štočková.

Následná rekultivace počítá se zavezením lomové jámy až do výšky 340 metrů nad mořem a jejím zalesněním, na vrchním okraji lomových stěn bude vysazen pás trnitých křovin coby bariéra pro lidi i zvířata.

„Ani sebelepší rekultivace však nenahradí nevratnou ztrátu, kterou odtěžení Trabice způsobí. Pokud nezůstane zachovaný tvar hory aspoň při pohledu od východu, připravíme budoucí generace o něco velmi krásného,“ upozorňuje fotograf Nytl.

Výjimku k dobývání v chráněné oblasti udělilo v roce 1982 ministerstvo kultury, žádné námitky k povolení těžby nevznesla při řízeních v letech 1993 a 1999 ani Správa CHKO České středohoří.