Řadu neúspěšných těhotenství před časem prodělala jedna z obyvatelek Ústí. Trpěla antifosfolipidovým syndromem, což je závažná imunologická porucha, která pacienta ohrožuje ucpáním cév krevními sraženinami.
Profesor Binder při otevření fetomaternálního centra v lednu 2017.
Nakonec se ale vytouženého dítěte dočkala, když lékaři gynekologicko-porodnické kliniky v ústecké Masarykově nemocnici ve spolupráci se zdejším Zdravotnickým ústavem jako první v republice úspěšně dokončili těhotenství pomocí série výměn krevní plazmy.
A do praxe klinika úspěšně uvádí i další nové léčebné postupy. Například novou originální metodu diagnostiky plod ohrožující infekce v děložní dutině při předčasném odtoku plodové vody.
„Zabráníme díky ní zánětu, což umožní pokračování těhotenství do uspokojivé zralosti plodu,“ říká Tomáš Binder, expert kliniky v Masarykově nemocnici, která spadá pod společnost Krajská zdravotní.
I díky tomu v kraji klesá počet novorozenců s vývojovými vadami a kojenecká úmrtnost. Zatímco před deseti lety byla druhá nejvyšší v celé zemi a výrazně překračovala republikový průměr, dnes už se počty novorozenců s vývojovou vadu neliší od celostátního průměru.
Dvě perinatologická centra na severu
„Perinatální úmrtnost v kraji se pohybuje kolem 5,5 promile, což je lehce nad celostátním průměrem a řadí to region na 11. místo v pořadí krajů,“ je na tento úspěch hrdý přednosta Binder.
Porodníkem se prý přitom stal nedopatřením. Původně chtěl být ortoped, ale slíbené místo obsadil jiný uchazeč.
„O porodnictví jsem nevěděl téměř nic a ani jsem se o ten obor nezajímal,“ směje se dnes jeden z nejvýznamnějších českých odborníků na perinatologii, tedy obor, který se stará o předčasně narozené děti.
V celé zemi je 12 perinatologických center, z nich dvě na severu Čech, v Ústí a Mostě. Jezdí do nich pacientky i z Libereckého a Karlovarského kraje. To částečně zkresluje výskyt předčasných porodů v kraji.
„Hlavní důvod jejich výskytu, kdy kraji patří hodnota 12,2 procenta, což je o polovinu více proti většině krajů s průměrem 7,9 procenta, ale souvisí především se skladbou obyvatelstva a jeho socioekonomickou situací. Výsledky obou našich perinatologických center jsou však velmi dobré a řadí se ke středu tabulky,“ upozorňuje přednosta.
Předčasné porody Romek
Profesor Binder byl už na pražské porodnické klinice U Apolináře v roce 1998 členem týmu, jenž jako první v republice odložil porod druhého dvojčete. To se narodilo až o 11 týdnů později než jeho první, těžce nezralý bratříček.
Jedním z důvodů předčasných porodů v tomto regionu je podle něj nejvyšší koncentrace romských obyvatel. Jen 25 procent Romek absolvuje adekvátní prenatální péči.
„Nízký věk žen, které ještě nerodily, i žen, které už rodily mnohokrát, kouření v těhotenství u 68 procent Romek a také jejich osmiprocentní drogová závislost – to vše jsou hlavní příčiny jejich předčasných porodů,“ přibližuje Binder.
Nepracuje jen v Ústí, ale i v perinatologických centrech v Mostě a na klinice v pražském Motole. Právě do těchto center se v celé zemi koncentrují předčasné porody a neonatologická péče v nich dosahuje stále lepších výsledků.
V dnešní době je tak možné až 80 procent současných i budoucích vad plodů odhalit už ke konci prvního trimestru, tedy ve 13. týdnu těhotenství. Specialisté se stále sofistikovanějšími přístroji dokáží dříve a přesněji odhalit nitroděložní ohrožení plodu a případně včas těhotenství ukončit.
Velký nedostatek porodníků
„Situace v kraji se pomalu zlepšuje. Zároveň se ale potýkáme s nedostatkem lékařů, zejména porodníků. Je to vidět na situaci v rumburské nemocnici, v Mostě i Děčíně. Náš obor přestal být z mnoha důvodů pro absolventy atraktivní,“ říká Binder.
Největší radost má z normálního porodu, do jehož průběhu nemusí vůbec zasahovat. „Rodička je s partnerem, který je jí oporou, a společně prožívají ty krásné chvíle štěstí a dojetí, když se dítě narodí,“ popisuje přednosta kliniky.
Zdaleka ne každé těhotenství má ale ideální průběh. Na klinice tak přibývají nové přístroje i postupy léčby. Jednou z novinek je třeba kombinovaný screening geneticky vázaných vývojových vad plodu, který je nyní v kraji dostupný všem rodičkám.
„Čerstvou novinkou je i test u rizikových rodiček k včasnému odhalení preklampsie, což je závažné onemocnění, které se vyskytuje ve druhé polovině těhotenství, projevuje se vysokým krevním tlakem, ztrátami bílkovin v moči a otoky a může ohrozit těhotnou i plod,“ chlubí se přednosta kliniky.
Podařilo se tu také nahradit dvě invazivní vyšetřovací metody šetrnějšími. „Jde o odběr plodové vody a choriových klků – části tkáně, z níž se tvoří placenta. Obě metody slouží k diagnostice chromozomálních poruch u plodu a dnes je lze nahradit neinvazivním vyšetřením DNA plodu z krve matky,“ vysvětluje.
Toto šetrné vyšetření ale nehradí pojišťovny, takže budoucí matky za něj musejí dát zhruba 10 tisíc korun.
