Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ústí nad Labem bojuje o kardiochirurgii. V kraji chybí, říkají lékaři

  9:21aktualizováno  9:21
Kdyby ministerstvo zdravotnictví schválilo pro Ústí nad Labem obor kardiochirurgie, mohly by se v kraji dělat složité srdeční operace čtyři roky po povolení. Zatím musí sanitky odvážet pacienty, například po infarktu, až do Prahy.

Pavel Červinka je špičkovým kardiochirurgem, v Ústí působí od roku 2003. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Vedení společnosti Krajská zdravotní (KZ), pod níž spadá pět největších nemocnic v kraji, už koncem roku 2016 podalo na ministerstvo žádost, aby její centrum vysoce specializované kardiovaskulární péče kardiologické kliniky získalo status centra komplexní péče (blíže k tomu zde).

Fotogalerie

V Ústí lékaři řeší vrozené srdeční vady, vyměňují chlopně, rozšiřují tepny, dávají pacientům kardiostimulátory a jako jedni z prvních v Česku zahájili složitou katetrizační léčbu nedomykavosti mitrální chlopně.

Ale všechny zákroky na srdci provádějí přes tepny, třeba přes tříslo a zápěstí. Zjednodušeně a velmi laicky řečeno neotevírají hrudník, což by měli dělat právě kardiochirurgové.

„Do Prahy posíláme na operace srdce každý rok zhruba 400 pacientů a občas se stane, že někteří nemocní, kteří vyžadují operaci opravdu akutně, tam nedojedou. Kdyby tady byla kardiochirurgie, každý rok by zbytečně nezemřelo 5 až 10 pacientů,“ uvedl Pavel Červinka, primář kardiovaskulární kliniky.

Péče je dostatečná, tvrdí ministerstvo

Naděje, že KZ bude se svou žádostí na resortu zdravotnictví brzy úspěšná, ale zdá se není velká.

„Z pohledu zdravotních pojišťoven, ministerstva i odborných společností je dostupnost komplexní kardiovaskulární péče v Česku zajištěna dostatečně,“ sdělila mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

V nejbližším období se podle jejích slov neuvažuje o vyhlášení další výzvy pro tento segment zdravotních služeb. Až na konci roku 2020.

„V rámci této výzvy může Krajská zdravotní podat svou žádost o udělení tohoto statutu,“ řekla Čechová k šancím podané iniciální žádosti.

Nerovnoměrné rozmístění komplexních center

V Česku je v současnosti 12 komplexních center kardiovaskulární péče, pět z nich je v Praze. „Jejich regionální umístění je naprosto disproporcionální, v severní části země, tedy v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji není žádné.

„Toto rozmístění, jakkoli historicky odůvodnitelné, neodpovídá současným potřebám na dostupnost, kvalitu a efektivitu zdravotní péče. Od roku 2003 zbytečně zemřelo přibližně 100 pacientů ze severu Čech,“ argumentuje mluvčí KZ Jiří Vondra.

Bohužel Ústeckému kraji také patří první příčka republikového žebříčku v nejvyšším výskytu akutních i chronických forem ischemické nemoci srdeční. Také úmrtnost na tato onemocnění je zde nejvyšší.

„Jsme proto přesvědčeni, že záměr Krajské zdravotní by měl být z uvedených důvodů podpořený a Ústecký kraj společně s oběma přilehlými příhraničními regiony se spádovou oblastí více než 1 milion obyvatel toto pracoviště získá,“ doufá Vondra.

Nutné jsou vysoké investice

K tomu, aby žádost kraje mohla být úspěšná, je v současné chvíli nutná nemalá investice. Aktuálně se zpracovávají projekty na přístavbu pavilonu u ústecké kardiovaskulární kliniky, v nichž se počítá s rozšířením stávajících operačních sálů a přístavbou kardiochirurgie s dalšími dvěma operační sály.

Přibudou i pokoje pro pacienty s 20 lůžky. Rozšíření nemocnice by mělo vyjít zhruba na 420 milionů a další stovky milionů pak KZ vyčlení na přístrojové vybavení.

„A roční rozpočet na provoz kardiochirurgie se pohybuje okolo 200 milionů,“ přiblížil Vondra. Klinika také musí sehnat minimálně tři zkušené kardiochirurgy, na jednotku intenzivní péče kardioanesteziology, kvalifikovaný tým sester a další lékaře.

Podle obdobných center se celkový počet zaměstnanců kardiochirurgického oddělení pohybuje kolem 80 lidí.

Ročně minimálně 500 pacientů

„V medicíně je nejzajímavějším operačním oborem neurochirurgie a kardiochirurgie, to by každý dělal rád. Takových klinik je málo a lékařů nadbytek,“ neobává se nedostatku lékařů Červinka.

Už nyní KZ ví, že určitě splní klíčovou podmínku pro statut centra komplexní péče, tedy musí se tu ročně operovat minimálně 500 pacientů.

„Posíláme do Prahy každý rok zhruba 400 pacientů a potřebných 100 bychom na severu Čech našli. Máme dohodu, že část pacientů by nemocnice v Libereckém kraji místo do Prahy posílaly k nám, což je blíž,“ přiblížil Červinka.

Podle Vondry je příprava a vybudování centra záležitostí několika let. V případě schválení by vše mohlo být hotové do čtyř roků.

„S ohledem na časovou náročnost a nutnost nákladných investic je důležitá příprava v dostatečném předstihu, nelze tedy čekat až na zmíněný rok 2020. Musíme být připraveni včas,“ dodal Vondra.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.