Městské lesy se rozkládají celkem na zhruba tisíci hektarech například na Červeném vrchu, Pastýřské stěně či Kvádrberku. Do těchto lokalit na samém okraji centra lidé chodí na procházky.
„Městské lesy mají status zvláštního užívání, měly by sloužit lidem k rekreaci, nikoli k zisku z těžby. Lesní úřad ho ale nadřazuje nad rekreační funkci lesa,“ tvrdí autor petice Petr Kovacs. Petici zatím podepsalo zhruba pět stovek lidí.
„V právě ukončeném desetiletém období, kdy platil lesní hospodářský plán, jsme vytěžili 43 procent toho, co jsme vytěžit mohli,“ hájí Lesní úřad jeho ředitel Antonín Novák.
Jenže lidé nekritizují ani tak množství vykácených stromů jako způsob těžby. Kácením totiž vznikají holé paseky.
„Je to nejlevnější způsob těžby a někdy i jediný možný. Holiny děláme malé, ani ne půlhektarové, jen ve výjimečných případech větší. Ze zákona jsou povolené až hektarové. Někde obnovujeme porost přirozeným mlazením, vykácená místa do dvou let osazujeme novými stromky,“ namítá na to Novák.
Radnice slíbila změnu
Lesní úřad podle Nováka dřevo prodávat musí, protože od radnice nedostává už řadu let ani korunu. Přitom má povinnost zajistit všechny práce a funkce lesa, které mu ukládají zřizovací listina a zákon o lesích.
„Peníze jdou na provoz úřadu a samozřejmě na obnovu lesa. Další získáváme třeba z evropských fondů,“ sdělil Novák.
Radnice už slíbila, že změnu hospodaření ve svých lesích zařídí. Chce prý také, aby bylo šetrnější. Začne proto úřad zčásti financovat.
„Myslím, že nás to vyjde na milion korun ročně,“ uvedl děčínský radní Valdemar Grešík.
Podle Tomáše Staňka z ministerstva životního prostředí, který má lesy na starosti, lze v lesích hospodařit ekonomicky i ekologicky zároveň.
„Náklady na citlivější těžbu jsou vyšší než při holoseči, ale zase se vše vrátí díky úspoře za sazenice a práci s jejich pěstováním,“ podotkl Staněk.
