Jana Hasištejnského z Lobkovic současně ale měšťané neměli rádi a panovalo mezi nimi otevřené nepřátelství.
„Lobkovicové se snažili z Kadaně udělat centrum svého panství a tak ‚degradovat‘ dosud významné královské město na poddanské. To se místním měšťanům nelíbilo,“ vysvětluje Petr Liebscher z městského muzea.
Předmětem sporu mezi Janem Hasištejnským z Lobkovic a představiteli města bylo i opevňování kadaňského hradu.
Náhrobek Jana Hasištejnského z Lobkovic.
„To, že neměl příliš dobrou pověst, může napovídat i jeho nevlídný výraz na jeho náhrobku v kostele,“ popsal Liebscher.
Jan Hasištejnský z Lobkovic dbal na rozvoj panství. Financování výstavby františkánského kláštera, který se stal posledním místem odpočinku rodu Lobkoviců, patří zřejmě k nejvýznamnějším počinům.
Šlechtice představí i výstava
Význam a osobnost šlechtice představí kadaňské muzeum během několika letošních akcí, první z nich se uskuteční v sobotu 28. ledna.
Program začne ve 14 hodin, o hodinu později se uskuteční mše, kterou bude sloužit litoměřický biskup Jan Baxant. Návštěvníci uslyší i scénické čtení z literárního díla Naučení synu Jaroslavovi a dozví se víc o lobkovických památkách.
Akce spojené s výročím budou probíhat po celý rok. Muzeum například připravuje výstavu, která představí kadaňského hejtmana nejen jako politika a majitele panství, ale také jako humanistu a literáta.
„Podrobně představíme jeho dvě díla s důrazem na cestopis Putování ke Svatému hrobu, který je plný neuvěřitelných historek. Výstava začne v červnu,“ podotkl Liebscher.
Chystají se také kostýmové prohlídky františkánského kláštera a cyklus přednášek o historii rodu Lobkoviců a jeho členech.
