Majitel a ředitel Interhotelu Bohemia v Ústí nad Labem Jan Postránský

Majitel a ředitel Interhotelu Bohemia v Ústí nad Labem Jan Postránský | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Fasádu jsem vymyslel já a hostům se líbí, říká šéf hotelu Bohemia v Ústí

  • 13
Interhotel Bohemia je už více než čtyři dekády jedním ze symbolů Ústí. V 70. a 80. letech nebylo ve městě žádné místo, kde by to víc žilo. Dnes už to ale neplatí. Jan Postránský, který hotel před čtrnácti lety koupil, je přesto spokojený. „Jsme ve fázi, kdy se tu všechno zvelebuje,“ říká.

V roce 2012 jste vzbudil kritiku odborné veřejnosti tím, že jste hotel nechal zateplit. Na první pohled vypadá zateplení jako unimobuňky, které jsou vymalované modrými a šedými pruhy, které jsou na různých místech přerušené. Dodnes si za tím nápadem stojíte?
Stojím si za tím, vymyslel jsem to já. Myslím si, že takhle je to lepší a zajímavější. Někde v novinách a na internetu se poté objevily návrhy studentů z univerzity, ale podívejme se na dotace. O čem jsou? Musíte vybrat nejlevnější možnou variantu, abyste docílil úspory energie. Můžeme sice udělat lepší věci, ale nikdy to nesplní deklarovanou úsporu. Protože taková investice bude vždycky dražší než její přínos (o zateplení hotelu zde).

Ale vliv na dotace přece nemá to, jaký jste zvolil způsob vybarvení fasády. Proč jsou to přerušené pruhy? Podle kritiků to nedává logiku.
Barevné provedení fasády samozřejmě vliv na dotace nemá. Bohemka byla modrá před rekonstrukcí, tak jsme toto charakteristické poznávací znamení chtěli zachovat i nadále. Přerušené jsou ty pruhy proto, aby si každý, kdo se na Bohemku podívá, sám položil přesně tuto otázku, jakou jste položil vy, tedy proč jsou ty pruhy přerušené. Mně to takto přišlo zajímavější a modernější. Pravidelné pruhy by byly moc fádní, nevyvolávaly by žádné emoce. Ne všechny věci v životě musejí dávat logiku. Tančící dům v Praze na nábřeží také nikomu ze začátku logiku nedával a dnes k němu jezdí turisté z celého světa a fotí si ho.

Ústecký architekt Jiří Němeček například uvedl, že zateplení, jaké jste zvolil, jen ilustruje postupnou degradaci hotelu. Co tomu říkáte?
Nesouhlasím. Abychom s fasádou něco udělali a současně byl hotel zateplený, tak to nešlo udělat jinak. Můžeme si hrát na krásu fasády, ale bude to k ničemu. Nepomůžeme si nikdo.

K ničemu? Vy byste nechtěl, aby lidé říkali, že ta fasáda je krásná?
Ale oni neříkají, že je ošklivá. Hosté říkají, že je to pěkné, hlavně nové, čisté oproti staré zašlé fasádě. Ještě jsem neslyšel, že by to někdo hanil. Vím, že proběhly diskuse na internetu, ale já jsem se s tím osobně nesetkal.

Naposledy vyvolal hotel Bohemia pozornost letos na jaře, kdy jste několik pokojů poskytl sociálně slabým.
Ano, pár lidí tu bydlelo, slušných. Vyšel jsem vstříc přebytku poptávky po bydlení, kdy bylo potřeba sem pár lidí umístit. Tak jsme je tu umístili, bylo to jenom na jednom patře a jen v průběhu letošního roku. V červnu to skončilo. V současnosti tu nikdo dlouhodobě nebydlí.

Jak vás napadlo, aby v hotelu vedle vaší běžné klientely nastálo bydleli i sociálně slabí?
Mě to nenapadlo. Za mnou ti lidé přišli, jestli by tu mohli dlouhodobě bydlet, protože mají krizovou situaci. Dlouhodobý pronájem tu mělo asi 30 lidí.

Jan Postránský

Pochází z Prahy, vystudoval mezinárodní vztahy na VŠE.

Ústecký Interhotel Bohemia koupil v prosinci 2001.

Kromě Bohemie vlastní ještě realitní kancelář.

Proč jste nakonec od těchto služeb ustoupil?
Protože jsme primárně hotel, který zvelebujeme. Chtěl jsem jen pomoci lidem, aby mohli překonat svou krizovou situaci a jít dál. Ale tyhle služby už poskytovat nechci.

Jakou roli v tom, že jste tyhle služby přestal poskytovat, sehrál poměrně negativní ohlas veřejnosti?
Po ohlasech veřejnosti a konzultaci s vedením města jsme došli k závěru, že to není do budoucna úplně dobře.

Vy jste to konzultoval s vedením města? Radnice vás požádala, abyste se jí k tomu vyjádřil?
Tak samozřejmě, že komunikuji nebo se setkávám na různých formálních i neformálních akcích s lidmi z vedení města a magistrátu a při těchto příležitostech se bavíte i o pracovních záležitostech. Oficiálně mě ale nikdo o nic nepožádal.

Co na to ubytování sociálně slabých říkali vaši obvyklí hosté?
Hosté na to nereagovali nijak, protože to ani nezaregistrovali. Je jedno, jestli sem přijdete v montérkách nebo oblečený normálně. Prostě tu chcete bydlet, tak se ubytujete. A jestli tu bydlíte 7 dní za hotelové ceny nebo měsíc za trochu snížené ceny, tak to nikdo neřeší.

Jak vypadá typický klient Interhotelu Bohemia?
Jsou to lidé z byznysu. Přijedou, ubytují se a zaplatí jim to firma. Jezdí sem banky, pojišťovny nebo lidé z průmyslových zón. Ale je tu i klientela z domácích i zahraničních zájezdů, jezdí sem Dánové, Němci, Poláci, Jihokorejci nebo Číňani.

Můžete přiblížit, jak se z vás stal majitel a ředitel Interhotelu Bohemia?
V rámci privatizace, byla to zajímavá investiční příležitost. Předtím jsem se věnoval realitám v Praze. A najednou tu byl hotel, který stát prodával. Řekl jsem si, že do toho půjdu. Líbilo se mi, že to je na centrálním náměstí.

Historie hotelu

Interhotel Bohemia v Ústí nad Labem na archivním snímku

Přípravné práce k výstavbě Interhotelu Bohemia začaly v srpnu 1964, kdy se v Dlouhé ulici rozbouralo šest budov.

Autorem projektu byl architekt Gustav Brix. Pro dům navrhl železobetonový skelet s bezprůvlakovými deskami. Do hotelu umístil celkem 374 lůžek (nyní jich je zhruba o stovku méně), restauraci, kavárnu, snackbar, vinárnu, bar, automat, 5 salonků a halové garáže se servisem.

Veřejnosti byl hotel předán k 1. květnu 1968. Název hotelu byl vybrán na základě soutěže, kterou vypsal podnik Restaurace a jídelny.

Zasedací místnost Bohemie inspirovala Karla Kryla k úvodnímu verši písně Podivná ruleta „v studené parádě kožených křesel“.

Kdybyste porovnal ekonomickou výkonnost hotelu tehdy a teď, jak by to srovnání vypadalo?
Je to podobné, tržby v roce 2001 byly větší, než jsou teď. Je to dané tím, že tehdy fungovaly provozy, které dnes už nefungují.

Proč zanikly a co je místo nich dnes?
Jednalo se v podstatě o přízemní část hotelu, kde byla do přelomu let 2001 a 2002 velká jídelna, kam chodívali lidé přímo z ulice, dělávaly se tam velké obraty, ovšem za cenu velkých nákladů, takže ekonomický přínos nebyl až takový. Dále tu býval do roku 2004 dříve vyhlášený hotelový bar, který měl svou slávu z předlistopadové éry již za sebou. Dnes se na těchto místech nacházejí obchody.

Takže tržby hotelu nešly dramaticky dolů?
Ve srovnání s 2001 šly dolu, pak stagnovaly, a nyní jsme naopak ve fázi, kdy se tady všechno zvelebuje, budeme mít zrenovovanou půlku hotelu a jdeme nahoru. Na jaře budeme předělávat hlavní vstup, lobby halu, recepci.

Zkuste mi popsat svůj dnešní pracovní den.
Ráno vstanu, jdu do kanceláře a pak na snídani. Podívám se, jestli všichni hosté jsou spokojení. Pak se řeší věci jako předělávání pokojů a podobné investiční záležitosti. Teď je jich po rekonstrukci 40, do Vánoc jich bude 70. S Novým rokem bude půlka hotelu nová, druhou půlku hotelu pak bude dobré nechat, jak je. Máme totiž spoustu akcí, kdy je potřeba mít i horší pokoje, aby nové někteří hosté nebo děti nezničili. Nemůžeme mít nové úplně všechno.

Hotel má něco přes sto pokojů a zhruba 270 lůžek. Jde o velký hotel?
V severních Čechách jsme jeden z největších hotelů.

Není to na atraktivitu krajského města jako Ústí nad Labem až moc velký hotel?
Jo a ne. Dříve jsme tu byli jen my a Vladimir, teď tady vyrostly Větruše a Clarion, takže o klienty se musíme podělit, hlavně v zimních měsících. Na jaře až na podzim, kdy je v Ústí sezona, si myslím, že hotelů je málo. Protože je tu kolikrát tak obsazeno, že to kapacitně ani nelze ubytovat.

Všeobecně se říká, že Bohemka má zlatou éru za sebou. Víte proč?
Protože Bohemka je symbol socialistické éry. Tady nebylo nic jiného. Byla tu Bohemka, Vladimir nestál, nebyl Clarion a na Větruši se dělo něco jiného. Bohemka byla v podstatě jediná, takže se tu všichni soustředili. A i když dělám maximum, už to nikdy nebude stejné jako v 70. a 80. letech. Z tohoto pohledu souhlasím, že zlatá éra je pryč.

Bylo těžké vyrovnat se z pohledu konkurence s nástupem hotelů Větruše a Clarion?
Nevadí mi, vítám je. Je to spíše problém pro hotel Vladimir, pro nás úplně ne. My jsme tříhvězdička, zatímco Clarion a Větruše jsou čtyřhvězdičkové, stejně jako Vladimir. Takže oni si konkurují navzájem. Když chtějí lidé nižší ceny a jít do trojhvězdy s kvalitními službami přímo v centru města, tak jdou k nám. Můj záměr je udělat velice kvalitní tříhvězdičkový hotel na úrovni čtyřhvězdičkového, ale za tříhvězdičkové ceny. Razím heslo kvalitnější tříhvězda je lepší než horší čtyřhvězda.

Jak je těžké vést hotel v krajském městě regionu, který nemá moc dobrou pověst a turisty moc netáhne?
Není to úplně jednoduché. Za podpory města se ale musíme snažit, abychom tu udělali prostředí pro turistiku. Já pocházím z Prahy, takže Ústí jsem vždycky bral jako ne úplně atraktivní lokalitu. Ale když si tu člověk zvykne a objeví ta krásná místa v okolí, co tu máme, tak si myslím, že je to super.

Říkal jste, že to není úplně jednoduché. V čem je to nejtěžší?
Nejsou tu turisté jako v Praze, tam je poptávka větší. Praha má co nabídnout, my toho moc nemáme. Ústí je tranzit, klienty se tu nedaří udržet déle. Primárně jim jde o krátkodobé ubytování. Lidé sem dorazí, přespí tu a pak jedou dál do Prahy nebo do Vídně. Lákat sem klienty právě není moc na co, lidé sem jezdí především kvůli poloze v centru. Vyběhnou z hotelu a za chvíli jsou na nádraží, na náměstí nebo v obchodním centru Forum. Ale nalákat je na Ústí jako takové, to je těžké. Když za mnou přijedou kamarádi z Prahy, tak si říkají, co tu budou dělat. Musíme se přizpůsobit tomu, co je.

Může v tomto, a nejen vašemu hotelu, pomoci město?
Město se musí zúčastňovat více propagačních akcí, víc se zviditelňovat a jezdit na víc mezinárodních veletrhů. Zkrátka musí být víc vidět. A pak už je jedno, jestli tam bude mít leták Bohemka, Větruše či Clarion. Protože když Ústí nezviditelníme, tak budeme dál jen tranzit, kam přijedou lidé například z Drážďan, vyspí se tu a pojedou dál. A to asi nechceme.