Ve dvaceti letech odjela Cyrill Mooneyová z rodného Irska vyučovat děti do...

Ve dvaceti letech odjela Cyrill Mooneyová z rodného Irska vyučovat děti do indické Kalkaty. Třicet pět let byla ředitelkou elitní školy, na níž se jí podařilo zapojit do studia děti ze všech sociálních vrstev i děti s různými druhy handicapů. Nyní působí tato řádová sestra jako poradkyně indické vlády. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Řádová sestra předávala půl století zkušeností s výukou znevýhodněných dětí

  • 1
Po celém světě propaguje začleňování handicapovaných dětí do běžné výuky. Má ocenění od UNESCO za šíření gramotnosti a několik čestných doktorátů ze západních univerzit. Minulý týden Cyril Mooneyová své vědomosti předávala českým učitelům a speciálním pedagogům na kurzu v Trmicích u Ústí nad Labem.

Jednaosmdesátiletá irská řádová sestra na odpočinek rozhodně nemyslí. Cílem její metody hodnotového vzdělávání je změnit atmosféru ve škole i celkovou přípravu od učitelů přes rodiče až po žáky.

„Když dáte šest zlobivých děti dohromady a dáte jim k práci dělat něco zajímavého, přestanou zlobit,“ popisuje zjednodušeně Cyril Mooneyová princip své metody, kterou s úspěchem zavedla už před šedesáti lety v indických školách a kde se jí podařilo spojit vzdělávání chudých s bohatými.

Díky jejímu systému učení se daří zvládat vyučování různě vyspělých žáků i v zaplněné třídě.

„Metoda učení se zakládá na tom, že děti si rády vyhledávají informace samy, baví je to více, než když jim je někdo přednese jako na talíři. Když jim učitel všechno řekne dopředu, tak veškerá radost z učení, vyhledávání a získávání odpovědí na otázky je pryč a děti se nudí,“ podotkla Mooneyová

„Zatímco moje metoda spočívá v tom, že děti pracují ve skupinkách, samy hledají odpovědi na otázky a musí spolupracovat a komunikovat mezi sebou,“ dodala.

Ve dvaceti letech odjela z rodného Irska vyučovat děti do indické Kalkaty. Třicet pět let byla ředitelkou elitní školy, na které se jí podařilo zapojit do studia děti ze všech sociálních vrstev i děti s různými handicapy.

Poradkyně indické vlády

V současné době působí řádová sestra jako poradkyně indické vlády, která se chystá na základě jejích zkušeností a výsledků vytvořit na 600 škol.

„K metodě mě přivedly zkušenosti s učením dětí v Indii, hlavně pozorováním jejich chování ve třídě. Jakmile vznikl ve třídě nějaký problém, hned jsem ho řešila a postupně vyvíjela svou metodu,“ vysvětlila sestra

Sestra Cyril Mooney

Ve dvaceti letech odjela Cyrill Mooneyová z rodného Irska vyučovat děti do...

Sestra Cyril Mooneyová se narodila v roce 1936 v Irsku. Vystudovala zoologii. Vstoupila do řádu Sester z Loreta a v roce 1956 odjela učit do soukromé školy Loreto Sealdah v indické Kalkatě. Později se stala ředitelkou této školy. Vybudovala unikátní inkluzivní systém vzdělávání bohatých a velmi chudých dětí. V roce 2011, po padesátileté praxi, předala školu své následovnici.

Její práce byla oceněna velkou řadou cen a čestných doktorátů z celého světa i Indie. Nyní předává své metody a zkušenosti učitelům, ředitelům škol a zákonodárcům po celém světě.

„Důležité je nevnímat ve třídě jen samotné obličeje dětí, ale je potřeba znát i jejich jednotlivé příběhy, co prožívají. Ne vždy máme dostatek informací, ale i tak se dá často z jednotlivých poznatků kompletní obraz dítěte složit,“ podotkla ještě.

Za svůj největší úspěch považuje vydání a používání učebnice, které se po celé Indii prodalo na dva miliony výtisků. „Za další velký úspěch považuji právě taková setkání, jako bylo třeba tohle v Trmicích, kde s učiteli hovoříme během kurzu o mém principu vzdělávání a tím se šíří dál,“ dodala Mooneyová.

Českou republiku navštívila za posledních pět let už šestkrát a zájem o její systém hodnotového vzdělávání mezi pedagogy stále vzrůstá, přesto se i u nás ze začátku potýkala s nedůvěrou.

Málokdo měl odvahu naslouchat myšlenkám starší paní z Indie a chvíli trvalo, než se její učení dostalo do širšího povědomí. Doba pokročila a v současné chvíli mají kurzy hodnotového vzdělávání i akreditaci ministerstva školství.

„V Česku sice nejsou tak extrémní rozdíly mezi lidmi jako v Indii, ale i tak si myslím, že se dá moje metoda učení velmi dobře použít i tady. Jak už jsem říkala, děti se zde stále musí hodně věcí učit nazpaměť, aby udělaly zkoušky. Učitelé mají spoustu práce s vyhledáváním informací, které pak jen přímo předají dětem,“ poznamenala Moneyová.

„Děti tak vlastně nemají žádné uspokojení z toho, že by na něco přišly samy, jen se naučí to, co jim řekne učitel. Máte tu i chudé děti, nejen z romské komunity, které jsou už při nástupu do školy znevýhodněné,“ přibližila.

Pomoc s inkluzí

Podle ní může její technika výuky pomoci s inkluzí, tedy se stavem, kdy se ve třídách pohybují zdravé děti spolu se zdravotně i mentálně handicapovanými dětmi a žáky ze sociálně vyloučených lokalit.

„Nejde jen o to, aby byly všechny znevýhodněné děti zařazené do třídy k tzv. normálním dětem, ale aby se tam cítily spokojeně, aby věděly, že je tam všichni přijali. Je důležité, aby ve škole byly všechny děti rády.

Každý učitel vkládá do svého jednotlivého žáka něco ze sebe a hlavně v nižších ročnících tím svým určitým působením ovlivňuje základy chování a myšlení dětí i ve vyšších ročnících,“ předeslala řádová sestra.

Třídenní seminář, kterého se zúčastnilo téměř padesát učitelů a asistentů pedagogů, probíhal na základní škole v Trmicích ve spolupráci s Místními akčními plány rozvoje vzdělávání Ústeckého kraje.

„V podobném duchu hodnotového vzdělávání se snažíme působit na naší škole už delší dobu, proto pro nás není tento princip vzdělávání úplnou novinkou,“ sdělila Marie Gottfriedová, ředitelka trmické základní školy, na jejíž půdě se školení konalo.

„Určitě nás ale kurz utvrdil v tom, že námi nastavená cesta vzájemné spolupráce je správná. Nové jsou pro nás některé vzdělávací postupy a jejich konkrétní využití při práci s dětmi. Je vidět, že sestra Cyril má všechny postupy vyzkoušené a ověřené letitou praxí. V tom si myslím, že nám to hodně pomohlo,“ doplnila ředitelka.