Pavel Frömmel z Hřenska má týden po záplavách uklizeno, a tak se o vydal na houby.

Pavel Frömmel z Hřenska má týden po záplavách uklizeno, a tak se o vydal na houby. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Hřensko se po záplavách vrací k životu. Jde to ale ztuha

Život v Hřensku na Děčínsku se vrátil do starých kolejí. Nic nenasvědčuje tomu, že tu před týdnem zuřila povodeň z rozbouřené řeky Kamenice. Hřensko přitom patřilo k nejpostiženějším obcím na severu Čech.

"Kachna není, kachny uplavaly minulý víkend," vtipkoval vrchní v jedné z hřenských restaurací, když jsem si tu v sobotu objednávala jídlo k obědu.

Venku v tu chvíli sice bylo pod mrakem a nepříjemně drobně pršelo, jeho náladu to ale nekazilo. Skoro všechna místa v jeho lokále zaplnili turisté ze Saska, postupně se zaplňovaly i stoly na terase.

"Myslíte, že bych měl po dvaceti letech ve Hřensku špatnou náladu z jednoho potoka? Tohle nic není. V roce 2002 to bylo horší, teď je ale možná víc škod," dodal restauratér.

Ulice podél Kamenice opět ožila stánky vietnamských obchodníků a zahrádkami restaurací – po týdnu sem směli vstoupit toužebně očekávaní turisté.

Dojít se ale dalo jen k penzionu Lugano, dál policisté bez propustky nikoho nepustili. Výše směrem k soutěskám totiž hasiči a vojáci s těžkou technikou čistili koryto řeky a odklízeli trosky zříceného mostu.

"Jsou tu především lidé ze sousedního Saska. Povodňoví turisté to nejsou, i když někdy je to těžké odhadnout. Vraceli jsme ale i několik Čechů, kteří se tudy chtěli dostat k Pravčické bráně," sdělil hlídkující člen celní správy.

Pro některé sezóna skončila

Ještě v sobotu v poledne se kolem stánků trhovců ploužilo jen několik desítek zmoklých turistů. "Málo, málo," odpovídali v tu chvíli trhovci na otázku, jak jim jdou první den obchody. Jak se ale počasí k odpoledni zlepšovalo, ožívalo i Hřensko.

Týden po povodni se život v Hřensku vrací do starých kolejí.Týden po povodni se život v Hřensku vrací do starých kolejí.

Týden po povodni se život v Hřensku vrací do starých kolejí. Tam, kde tekly proudy vody, dnes opět procházejí turisté.

Rozhodně ale nelze říci, že by se vytopenou obcí šířil všeobecný optimismus. Restaurace a penziony v okolí zříceného mostu mají jen malou šanci, že letos ještě otevřou.

"My jsme v domě moc vody neměli, na dvoře půl metru. Stihli jsme ucpat dveře a rychle jsme to uklidili. Teoreticky bychom teď mohli mít otevřeno, ale není pro koho," posteskla si restauratérka Vladimíra Toušková.

Její restaurace Lucerna je posledním domem ve Hřensku na cestě k Pravčické bráně. Kdy budeme moci zahájit provoz, záleží na tom, jak rychle se otevře cesta.

"Přitom právě o dvou prázdninových měsících jsme si měli vydělat na zimu, kdy sem nikdo nechodí a máme zavřeno. Záložní plán nemám, možná pracák," dodala Toušková.

Před Lucernou v tu chvíli rachotila sbíječka a drapák těžkých vojenských strojů, které se tu snažily usměrnit koryto potoka Suchá Bělá. Ten teče podél zdejší silnice a vyplavil Lucernu i restauraci Klepáč, která stojí o kus níž.

"Letošní sezona je zabitá. Budeme rádi, když se nám podaří otevřít v říjnu," posteskl si jeden ze zdejších zaměstnanců.

Rychle uklidit, než to přijde znovu

Ačkoli jsou lidé v Hřensku na velkou vodu už svým způsobem zvyklí – za posledních 14 měsíců tu byli vytopení už potřetí – deštivé počasí mnohým stále nahání hrůzu.

"Lidé to tu nesou špatně. Sám když vidím, že začíná pršet, jsem z toho hotový," reagoval Michal Micka, který bagrem pročišťoval naplaveniny z koryta Kamenice.

Pracoval i přesto, že ho trápila angína a svůj vytopený domov ještě sám nemá po týdnu daný zcela do pořádku. Podle jeho slov je dno řeky zanesené asi metrem naplavených nánosů písku a kamení.

Na čištění koryta se intenzivně pracuje denně od osmi ráno do sedmi večer – kdyby přišla další povodeň, zanesená řeka by napáchala ještě větší škody.

Týden po povodni se život v Hřensku vrátil do starých kolejí.Povodeň v Hřensku v srpnu 2010.

Kamenice se opět vrátila do svého koryta. V Hřensku už vědí, že to nemusí být nadlouho.

Lidé ve Hřensku také o víkendu s napětím sledovali oblohu – meteorologové totiž hrozili dalšími přívalovými dešti.

"Bylo by dobré, kdyby se v soutěskách odklízely padlé stromy, tak by se tudy voda jen prohnala a nic by to neudělalo. Nebo kdyby se to aspoň řezalo na metry nebo na špalky," uvažoval František Jiral, který spolu s kolegou zpracovával motorovou pilou několik kmenů, které přinesla voda.