Součástí výstavy k nedožitým osmdesátinám Miroslava Houry je i originální...

Součástí výstavy k nedožitým osmdesátinám Miroslava Houry je i originální předloha obří mozaiky na ústeckém Mírovém náměstí ve velikosti jedna ku jedné. | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Ústecké muzeum vystavuje originální předlohu nejvyšší evropské mozaiky

  • 0
Ústecké muzeum v těchto dnech připomíná nedožité 80. narozeniny výtvarníka Miroslava Houry. Součástí výstavy je mimo jiné originální předloha jeho nejspíš nejznámějšího díla, nejvyšší evropské mozaiky pro budovu tehdejšího krajského národního výboru v Ústí nad Labem.

"I když byl ochotný najít s režimem určitou míru kompromisu, aby mohl tvořit, z uměleckých hodnot nikdy neslevil," říká k tomu historik Martin Krsek.

Miroslav Houra se narodil 3. srpna 1933 ve středočeských Krhanicích. Na sever Čech přišel v roce 1955 na umístěnku jako učitel a v Ústí nad Labem. Ve věku nedožitých 73 let podlehl v lednu 2006 dlouhé těžké nemoci.

Do českého výtvarného umění se zapsal nejen plošnými figurálními kompozicemi, monumentální díly v architektuře, ale i goblény a bohatou tvorbou exlibris, oceněnou doma i v zahraničí.

V Ústí nad Labem, kde prožil převážnou část života, po něm zbyly také mozaiky ve školách v Krásném Březně či na Severní Terase nebo vrata v kostele sv. Vojtěcha. V mosteckém divadle zase visí jeho gobelín.

Výstava ukazuje i deníky, poslední obraz či gobelín

Obří mozaiku u ústeckého Mírového náměstí vytvořil v roce 1985. Posměšně se jí říká Nanebevzetí dělnické třídy či Deset pater komunistického nebe. Houru k ní inspirovaly gigantické mozaiky z dvacátých a třicátých letech z Mexika.

Na 450 metrech čtverečních symbolicky znázorňuje vývoj severních Čech poplatný době svého vzniku. Na mozaice je stovka postav od Přemysla Oráče přes výjevy selských bouří a husitů přes stávkující horníky po dělníky v továrnách a důlní velkorypadlo.

Z původní podoby z mozaiky v roce 1997 zmizel citát socialistické ústavy o tom, že veškerá moc v Československé socialistické republice patří pracujícímu lidu. Houra místo něj umístil do středu mozaiky svůj rodný dům na Sázavě jako symbol rodiny.

Kromě předlohy tohoto díla muzeum vystavuje také Hourovy deníky, jeho poslední obraz, který už nestihl dokončit, či miniaturu gobelínu ze sálu KV KSČ. Výstava potrvá do 30. října.