Lesy sužuje parazitní houba. Zároveň ale dokládá čistější vzduch

Lesy v Krušných horách dnes trápí houba kloubnatka, před 40 lety je ničily kyselé deště. I tak je stav krušnohorských lesů mnohem lepší než býval, čemuž pomohlo odsíření hnědouhelných elektráren pod horami. Důkazem je paradoxně právě kloubnatka smrková.

V 70. a 80. letech se podobný parazit nemohl rozšířit, protože kyselé deště fungovaly jako postřik. Jenže ničily i samotné stromy.

„To, že se dnes kloubnatka tak rozšířila, znamená, že ovzduší už je čisté a odsíření elektráren opravdu funguje,“ upozornil vedoucí Lesní správy Litvínov Pavel Rus.

V posledních pěti letech ale škodí lesům právě tato houba. Ničí pupeny a smrkům se tak netvoří nové jehličí.

Když to staré po pěti až sedmi letech opadá, smrk nemůže dýchat a uhyne (psali jsme o tom zde).

Nejvíce trápí houba Krušné hory, neboť právě v nich se jako náhrada za zničené smrky ztepilé vysazovalo nejvíc smrků pichlavých.

Zbraní proti kloubnatce je smrk ztepilý

Lesy ČR, kterým v Krušných horách patří více než polovina lesních porostů, se snaží proti kloubnatce bojovat. A to tím, že vracejí do lesů smrk ztepilý, původní druh, který je proti kloubnatce odolnější.

S ním se vrací další původní druhy stromů, hlavně buky lesní. „Obnova ale musí být postupná. Starší stromy, i když jsou nemocné nebo nejsou původní, zatím necháváme, protože pomáhají tvořit prostředí pro růst nových lesů,“ vysvětlil Rus.

Obnova Krušnohorských lesů začala v roce 1996 a nyní je zhruba v polovině. Zatím za ni lesníci zaplatili zhruba 2,5 miliardy korun. Stejnou částku musí z dotací či státního rozpočtu v dalších letech ještě zajistit.

Okusem páchají jeleni milionové škody

Kloubnatka není jediný problém, který obnovu krušnohorských lesů brzdí. Dalším nepřítelem lesníků je kyselá půda právě v důsledku někdejších dešťů. Proto v lesích rozhazují vápenec.

„Vápní se čtyři a půl tisíce hektarů lesa, v červnu by mělo být hotovo. Výrazně se tak zlepší kvalita půdy,“ popsal současné práce technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Lesy Krušných hor mají ještě jednoho nepřítele - vysokou zvěř.

„Jen na území lesních správ Klášterec a Litvínov způsobila v roce 2015 jelení zvěř škodu za dva miliony korun okusováním a oloupáváním kůry,“ upozornil krajský ředitel Lesů ČR Zdeněk Růžek.

Lesníci proto mladé stromky před okusováním kůry, které je trvale poškozuje, chrání ovázáním.

Větve stáhnou kolem kmene, na který se tak jelen nedostane. Když strom povyroste, pracovníci lesů stahovací drát odstraní.