Červi chutnají jako krekry, shodli se účastníci futuristické hostiny

Jídlo budoucnosti. Tak se říká hmyzím specialitám. Zatím jde spíše o gastronomický výstřelek, až dojdou lidstvu obvyklé zdroje obživy, hmyz jako strava se prý stane nutností. Futuristické pokrmy mohli v sobotu ochutnat návštěvníci obchodního domu Pivovar v Děčíně.

Třeba Bedřich Černoušek se synem Milošem přijeli jen kvůli tomu z České Lípy. Do Děčína je hnala zvědavost. „Vždycky jsem to chtěli ochutnat, ale není moc příležitostí. Když jsme viděli plakát, nerozmýšleli jsem se,“ říká Bedřich.

Ochutnali všechno, co mohli. Smažené červi i cvrčky. „Víc mi chutná červ,“ oznamoval Miloš. „Cvrček je masitější,“ oponoval Bedřich. 

Shodli se, že obojí chutná jako krekry. „A výborně okořeněné, trochu slané, trochu pálivé,“ dodal Miloš.

Šéfkuchař Milan Václavík používá k dochucení i chilli. „Tohle je potemník brazilský,“ ukazuje na pánev, kam hodí hrst červů. Na pánvi to zasyčí a pochutina se v mžiku přestane kroutit. 

„Je to podobný druh, který jedli účastníci soutěže Faktor strachu,“ přibližuje. Soutěžící je jedli živé. „To se ovšem nedoporučuje kvůli možným plísním,“ upozorňuje Václavík.

Objíždí republiku, vaří, propaguje hmyz jako jídlo a také o něm přednáší. Sám i vymýšlí recepty, třeba červi v karamelu s vanilkovou zmrzlinou, houskové knedlíky se sušenými moučnými červi, olivy plněné cvrčky na barevném pepři.

Hmyz k jídlu se podle něj těžko shání. „Není to státem uznaná potravina, jí se v podstatě na vlastní nebezpečí, i když žádné není. Nám dodává hmyz jeden chovatel, který ho krmí výhradně přírodními materiály,“ dodává Václavík.

V děčínském Pivovaru byl o pochutinu velký zájem. Ještě, než se v dětském koutku začalo smažit, stála před ním dlouhá fronta.

Hmyzí speciality doplnila africká hudba, domorodé tance, stánek s etno oblečením navrženým herečku Klárou Issovou, ukázka africké fauny, tématické výstavy fotografií. Akci navštívilo zhruba 1 700 lidí.

11 faktů a zajímavostí o hmyzu a entomofágii

podle šéfkuchaře Milana Václavíka:

1. Na každého člověka na planetě připadá 200 milionů kusů hmyzu.
2. Na světě je 113 států a 3 000 etnických skupin, které do své stravy hmyz běžně zařazují.
3. Známe celkem 1 400 druhů jedlého hmyzu, což představuje jen 10 % z celkově prozkoumaného hmyzu na světě -  jedná se tedy o téměř nevyčerpatelný zdroj energie.
4. Hmyz představuje skvělý potravinový doplněk pro sportovce, protože obsahuje až 80 % bílkovin, a tím se stává žádanou proteinovou bombou.
5. 100 gramů hmyzu poskytne dospělému člověku energii na celý den. Lidskému tělu dodá celé spektrum potřebných živin včetně tuků, bílkovin nebo esenciálních mastných kyselin.
6. V Československu vyšlo v roce 1928 již páté vydání ilustrované kuchařky od Luisy Ondráčkové a na straně 15 najdete recept na chroustovou polévku pro 6 osob.
7. Mezi nadšené pojídače hmyzu patří celá řada celebrit včetně herečky Salmy Hayek. Tato mexická star se přiznala, že mezi její nejoblíbenější pokrmy patří smažení mravenci nebo cvrčci s typickým mexickým dipem guacamole.
8. V Latinské Americe patří mezi delikatesy uzení mravenci. V Číně zase sušené mravence mixují do koktejlů a v Thajsku si místní rádi pochutnávají na larvách bource morušového.
9. Hmyz slouží nejen jako potrava. V Latinské Americe používají mravence rodu ATTA k původní medicíně. Jejich kusadla jsou tak silná, že jimi sešívají drobné rány.
10. Afričtí Pygmejové používají uzené larvy namísto peněz jako platidlo. Larvy jsou tak ceněné, že kmeny mezi sebou ve směnném obchodu platí výhradně touto „hmyzí“ komoditou.
11. Švábi jsou nejkonzumovanějším hmyzem na planetě. Nejen, že skvěle chutnají, ale vyrábí se z nich i živá brož na okrasu.