„V Německu se letos pořádá kosení luk už podvacáté, máme tedy co dohánět. Přitom co se pestrosti týče, tak jsou na tom louky po obou stranách hranice srovnatelné. Aby tomu tak bylo i nadále, je potřeba o naše louky pečovat,“ říká Pollakis, která vystudovala management krajiny a ekosystémů na freiburské univerzitě.
Při loňském prvním kosení odhalila například Černá louka u Adolfova šest rozkvetlých arnik horských, což je vzácná léčivka vyžadující dostatek slunce.
„Letos už jich tu je mnohem více. Když pokosíme vzrostlou trávu, arnikám se tu může v budoucnu dařit podobně jako třeba v Oberwiesenthalu. Stejně tak dalším druhům,“ vysvětluje Jitka Pollakis, proč se na louce, která je ve správě Agentury pro ochranu přírody a krajiny, dobrovolníci angažují.
V Německu pečuje o louky několik iniciativ
Zatímco za hranicemi funguje několik ochranářských iniciativ, které pečují o horské kvetoucí louky, prosekávají kamenné snosy nebo znovuzavodňují rašeliniště, v Česku jsou takové aktivity vzácností.
„Proto také spolupracujeme s Němci, od nichž se učíme pečovat o horskou krajinu komplexně. Příroda totiž nezná hranice, je stejně krásná v Česku i Německu,“ podotýká Pollakis.
Ve čtvrtek a v pátek dobrovolníci kosili luční stráň pod Bouřňákem, v sobotu se na Cínovci koná sousedská slavnost s kulturním programem. Příští víkend se sekáči přesunou do Bielatalu, kde budou pečovat o německé louky.
„Zázemí máme v ubytovně v Zinnwaldu, kde po náročných dnech relaxujeme. Síly zde naberou i ti, kteří to chtějí přes den vzdát. Práce na louce totiž není legrace,“ dodává organizátorka kempu. Zájemci o netradiční pracovní zážitek tak mohou přijet třeba jen na dva dny.
