„Zdá se, že byla zakryta na přelomu 19. a 20. století, zřejmě v rámci celkové rekonstrukce pavilonu v roce 1905. Před zabílením se kdosi zjevně pokusil ji oškrábat. Některá místa jsou poškozena i zatékáním dešťové vody,“ líčí stav fresky kurátor zámeckých sbírek František Šuman.
Přesto se podle něj dochovala v relativně dobrém stavu a lze ji restaurovat. „Zatím není zřetelné, o jaký výjev jde. Rýsují se ale už postavy a pravděpodobně to bude nějaký antický figurální výjev,“ říká Šuman.
Restaurátoři celý výjev v klenbě centrální části ještě letos odkryjí i začistí, takže se projasní a stane zřetelným. Práce by také měly odpovědět na otázku, v jakém rozsahu se dochovala někdejší malířská výzdoba, jejíž existenci potvrzují historické záznamy.
„Vyplývá z nich, že 17. září 1737 uzavřel hrabě Jan Josef Thun kontrakt s malířem Zachariasem Johannem Zimmerem na výmalbu nového letohrádku. Kromě tohoto pavilonu je známo už jen jediné jeho další dílo, kterým je výmalba kaple Bernabergerů v pražském kostele sv. Štěpána,“ poznamenal kurátor.
Po odchodu Rudé armády byl pavilon v zuboženém stavu
Zda pavilon sloužil k popíjení čaje, není z dochovaných pramenů jasné. Zřejmé ale je, že jeden čas sloužil jako domek pro zahradníka a největší devastaci zažil, když se ze zámku postupně stala kasárna německé, československé a sovětské armády.
„Vojákům pavilon většinou sloužil jako skladiště či dílna. Po odchodu Rudé armády v roce 1991 zůstal ve velmi zuboženém stavu. Stěny tehdy pokrývala vrstva novodobých nátěrů, která skryla veškeré starší vrstvy. O zachování fresky se dalo jen spekulovat,“ řekl Šuman.
V roce 2009 nechal zámek provést restaurátorský průzkum, který ukázal, že minimálně na několika místech zůstala zachována. Její odkrytí by v té době ale bylo předčasné, nejprve bylo třeba opravit samotný pavilon, což umožnily hlavně peníze od Ústeckého kraje.
