„Pro odkaz Franze Kafky v Siřemi je zásadní, aby se na něj nezapomnělo. Mnoho lidí v regionu ani neví, že tu Kafka pobýval, ale zahraniční turisté jsou nadšeni každou zmínkou o něm. V květnu sem zavítaly dvě výpravy ze Švýcarska, další je naplánovaná na 30. září,“ uvedl David Herblich ze Spolku Siřem Franze Kafky.
Franz Kafka (1883-1934) pobýval v Siřemi na konci 1. světové války u své sestry, když se léčil z tuberkulózy.
„Existuje představa, že Franz Kafka byl městský člověk a procházel chmurnými temnými uličkami. Byl to ale také venkovský člověk. Užíval si pobyt v Siřemi, který ho velmi ovlivnil. Byl bych rád, aby i tato část jeho života se stala veřejnosti více známá,“ řekl spisovatel a životopisec Franze Kafky Reiner Stach, který turisty provázel.
Výprava navštívila dům č. p. 15, kde se Kafka fotografoval se sestrou Ottlou, hřbitov, budovu bývalé školy a také místo, kde během svého pobytu Kafka žil. Po válce byl ale dům zbourán, zbyla jen část opěrné zídky ve svahu. Nyní místo domu stojí sportovní hřiště.
Procházku zakončila skupina u sýpky. Někteří kafkologové jsou přesvědčeni, že sýpka je předlohou jeho stěžejního díla Zámek.
Kafku rušil maminčin klavír, vyprávěla rodačka
Mezi turisty přijela i siřemská rodačka Gabrielle Lehmannová, která s rodinou bydlela v domku naproti tomu, kde pobýval Kafka. Kafku sice nezažila, ale vzpomínala, jak jí maminka vyprávěla, že Kafkovi vadilo její hraní na klavír. Spisovatel si na hluk hudebního nástroje stěžoval i přátelům ve svých dopisech.
„Nemohl se soustředit na práci i proto, že ho rušily křičící děti. Náves byla rušná a byly tu myši,“ přiblížila členka siřemského spolku Radka Fišerová.
Spolek chce ve vísce zřídit malé muzeum či informační centrum. „Hledáme vhodné prostory a také finance. Cílem je, aby zde vzniklo místo, kde budou moci návštěvníci najít informace o životě Franze Kafky. Chceme také přilákat školní výpravy,“ dodal Herblich.
Pokusy o vybudování centra byly již v minulosti, z velkých plánů ale sešlo právě kvůli penězům.
