Zkroušený bezdomovec v temné uličce, v níž kdysi řádil Jack Rozparovač | foto: David Surý

Fotograf odjel před shonem do Londýna, pořídil netypické vánoční snímky

  • 1
Ústecké muzeum vystavilo netypické vánoční fotky Londýna. V hlavním městě Velké Británie je loni pořídil ústecký fotograf a kameraman David Surý, když chtěl doma uniknout shonu. Z Ústí proto odjel za londýnskou kamarádkou, která je Židovka, takže Vánoce neslaví.

„Prožil jsem svátky opravdu jinak. Trávil jsem spoustu času v ulicích Londýna, v synagogách a muzeích. Pokusil jsem se zachytit nejprve klasické symboly Londýna - telefonní budku, metro, double decker či Big Ben - a následně je dát do kontrastu se syrovostí ulice, kterou tam představují bezdomovci, China Town nebo různá temná zákoutí,“ přibližuje čtyřicetiletý vystudovaný chemik.

Vánoční výzdoby si v Londýně moc nevšímal, prý je srovnatelná s Prahou. „Téměř ve stejném čase ale probíhal i židovský svátek světel Chanuka a v Londýně byl k vidění i ohromný svícen Chanukija,“ vypráví Surý.

Nejvíc hrdý je ale na fotografii, která nemá s žádnými svátky nic společného. „Mým oblíbeným žánrem je reportáž, všímám si hlavně kontrastů. Za nosnou fotografii této sady považuji tu, kde leží bezdomovec na ulici před budovou banky. A pak tu, na které je zkroušený bezdomovec v temné uličce, v níž kdysi řádil Jack Rozparovač,“ říká.

Surý založil v roce 2009 s kamarády grafické studio, kde pracuje jako grafik a fotograf, ale velice rád používá i kameru. S dokumentem Nicaragua získal ocenění v soutěži Český videosalon 2015. Natočil ho minulý rok, kdy s ústeckým cestovatelem Martem Eslemem vyrazil do Střední Ameriky. Byli spolu měsíc v Panamě, Kostarice a Nikaragui.

Lidé ve slumech byli přátelští, říká fotograf

„Nikaragua se stala mou cestovatelskou láskou. Film je právě o našem putování touto ‚zemí krále Miroslava‘. Začali jsme jí tak říkat, protože nám tam život připadal volnější, svobodnější,“ líčí.

Vrcholným zážitkem pro něj byl výstup na sopku Telica a setkání se servírkou Marií v Granadě, díky níž poznal chudinské čtvrtě s improvizovaně postavenými chatrčemi.

„Procházeli jsme místa, jimiž bychom sami asi nešli. Všichni, i v těch slumech, k nám ale byli naprosto přátelští, usmívali se a bylo znát, že jsou šťastní. Nebáli jsme se,“ vypráví Surý.

Na individuálním cestování miluje hlavně svobodu. „Nevím, kde který den budu, co zažiju, kde budu spát, a to mě nabíjí pozitivní energií,“ přibližuje.

Celý listopad strávili v Ománu

Proto neváhal, když dostal od Eslema nabídku na další cestu, a téměř celý listopad strávili v Ománu. Sultanát sousedící se Saúdskou Arábií si vybrali hlavně proto, že chtěli poznat islámský svět, a právě Omán je pro individuální cestovatele ideální jako úvod do arabské kultury.

„Omán je nádherná země, která má vše pro skvělou turistiku. Mentalita lidí je však pro Evropana hodně odlišná a je to znát v mnoha oblastech. Téměř čtrnáct dní jsme třeba neviděli ženy, a pokud ano, tak obvykle komplet zahalené. V moři se lidé moc nekoupou, a když, tak oblečení. Jídlo v restauracích jedí obvykle bez příborů. Zato však mobilní telefony s velkými displeji mají všichni,“ popisuje.

Strach v Ománu nikdy nepocítil. „Přesto za sebe o islámu říkám, že bych ho v naší zemi nechtěl. Mám rád svobodu,“ doplňuje.

Za tři týdny najeli v okolí Perského zálivu pět tisíc kilometrů a jejich největším zážitkem byla návštěva a nocování v největší souvislé písečné poušti světa, která se trefně jmenuje Prázdný prostor.

„Velmi zajímavé bylo také pozorovat, jak karety zelené kladou vajíčka a jak se z nich líhnou malé želvičky. Viděli jsme i žraloka obrovského a nocovali v korytě řeky Wadi Bani Khalid,“ dodává.