František Kos u svého domku v Heřmanově. Sesunutý svah stále ohrožuje jeho obydlí.

František Kos u svého domku v Heřmanově. Sesunutý svah stále ohrožuje jeho obydlí. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Dům už neopravíme, říkají po záplavách manželé z Heřmanova

  • 0
Při srpnové povodni se na dům manželů Kosových v Heřmanově na Děčínsku sesunul svah. Nynější víkendové deště přinesly bahno zase, zdi domu sotva drží. Z důchodu žijící Kosovi na opravy nemají a nevědí, jak dál.

"Sotva se to bahno trošku odklidilo, už je tady zase, znovu tady máme bahnité jezero. Strašně jsme se báli, aby se ten svah opět neutrhl a definitivně neprovalil porušenou zeď, kterou drží jen trámky. Ta je jako řešeto, každé zapraskání nás děsí," říká a zalyká se pláčem třiašedesátiletá Věra Kosová.

Při srpnové povodni se na jejich domek zřítil svah a ze tří stran ho zavalil. Zadní nosná zeď je od té doby porušená, trámy střechy nad půlkou domu nevydržely. Dnes už na nestabilním svahu nerostou žádné stromy, obec ho sanuje. A jen proto domek Kosových stojí.

Horní část svahu je zatím jen provizorně zasíťovaná, ale ten díky síti čtyřdenní přívaly vody vydržel.

"Já už tu vodu, která tady v potoce zase buší do kamenů, nemohu ani poslouchat. Od soboty jsme se nevyspali, měli jsme pohotovost a hlídali. Voda ze svahu se valila vzadu domem, okolo a na cestě byla řeka. Manžel tři dny sám chudák odkopával bahno a dělal stružky, aby se to nevalilo do domu," líčí uplakaná paní.

Sousedé nám dávali buchty a čaj

Pravidelně, i v noci, se chodil dívat ke Kosovým, kteří jsou na tom nejhůře z obce, starosta Heřmanova Josef Sedláček. "Byl tu i ve tři hodiny v noci. On, sousedé i neznámí lidé nám moc pomohli. Odklízeli bahno, mohli jsme se k nim chodit mýt, nosili nám horké čaje, manželovi buchty, protože je má rád. Jen aby se ten svah nějak podařilo zajistit. My jsme sami, děti nemáme, nikdo nám pomoci nemůže," líčí paní Kosová.

Dům opravovali ze svého důchodu 14 let a těsně před kolaudací přišla srpnová velká voda a sesuv. "Na takové opravy nemáme peníze, to prostě nezvládneme. Chce to novou zeď, střechu, studnu, bez toho nezkolaudujeme, zůstanou jen projekty. Už nikdy dům neopravíme, doklepeme to tu v tomhle provizoriu. A to jsme ten dům chtěli odkázat nějakému Klokánku nebo dětskému domovu," říká rezignovaně Kosová.

Dodnes kvůli zanesené nádrži nemají pitnou vodu. Cisternu pro dva lidi ale nikdo nepřiveze. Starosta proto alespoň slíbil, že manželé dostanou kontejner s balenou pitnou vodou.

"Skončili jsme jako žebráci. Pro nás je strašně trapné, když třeba přišli úředníci, aby nám pomohli vyplnit papíry na ten jednorázový státní příspěvek," říká tiše František Kos.

Jedinou šancí manželů je, že by někdo jejich dům koupil, opravil si ho a oni by mohli odejít do penzionu. František totiž do domova důchodců nechce. "To je až ta poslední štace," říká.