Povolení, jehož součástí bylo i územní rozhodnutí, nemůže žádný úřad vydat bez schváleného územního plánu. A Moldava má dodnes pouze návrh územního plánu, čímž také vedoucí stavebního úřadu v Duchcově Květuše Kvasničková vysvětlovala své pochybení.
"Žádost o stavební povolení jsme dostali v roce 2006, kdy podle zákona ještě stačilo k jeho vydání mít pouze návrh územního plánu," uvedla Kvasničková, když se minulý týden začala o kauzu zajímat MF DNES.
Jenže Kvasničková nemluvila pravdu. Podle dokumentů, které má redakce k dispozici, měl její úřad žádost na stole až 26. května 2008.
Zákon o tom, že v takových případech je nutný schválený územní plán, nikoliv jen návrh, už přitom platil od 1. ledna 2007.
Úřad přesto investorovi, tehdy občanskému sdružení Moldava - Srdce Krušných hor, vyslovil 24. srpna 2009 se stavbou souhlas.
"Stavba je umisťována v souladu s návrhem Územního plánu obce Moldava," zní v odůvodnění povolení pasáž, která v té době už byla v rozporu se zákonem.
S vámi se bavit nebudu
Jak je možné, že investor přesto dostal zelenou, a proč Kvasničková původně uvedla nepravdivý rok podání žádosti, se redaktor MF DNES nedozvěděl. "S vámi už se o ničem bavit nebudu," sdělila Kvasničková a položila telefon.
Přitom k 1. září vydala ústecká pobočka České inspekce životního prostředí (ČIŽP) předběžné opatření, kterým se zastavily veškeré práce na stavbě. Ta započala letos v červenci a rozjel ji už jiný investor - společnost Talwin, jež projekt od sdružení odkoupila.
Celou záležitost nyní prověřuje krajský úřad, který se do 17. prosince musí vyjádřit. "Na základě šetření může krajský úřad buď shledat, nebo neshledat nezákonnost," uvedla už dříve mluvčí úřadu Magdalena Hanáčková. Jinými slovy může zrušit stavební povolení.
Za povšimnutí také stojí, že ve stavební žádosti investor plánoval zastavět pouze jednu parcelu. Jenže během řízení s duchcovským úřadem se plocha rozšířila o další dvě parcely a celkový prostor pro výstavbu elektrárny se tak násobně zvětšil.
"V takovém případě musí mít všechny potřebné povolení i nově přidané plochy. Také záleží na tom, jestli dotyčný stavební úřad postupoval s ohledem na subjekty, kterých se rozšíření stavební plochy týká," uvedl zdroj, který se v oboru dlouhodobě pohybuje.
Podle informací MF DNES bude součástí šetření krajského úřadu i slučování zmíněných parcel.
Jakou roli sehrál starosta Moldavy?
Projekt problematické elektrárny se od počátku pojí se starostou Moldavy Jaroslavem Pokem. Původního investora sdružení Moldava - Srdce Krušných hor totiž založila a od počátku v jednáních s obcí zastupovala starostova životní partnerka Iveta Boudišová.
V době, kdy od sdružení odkupovala projekt firma Talwin, tedy po získání stavebního povolení, už Boudišová zasedala v představenstvu i této společnosti.
Z Talwinu přitom podle smlouvy s obcí poputuje na účet Moldavy 66 tisíc korun ročně. Bez ohledu na adekvátnost výše zmíněné částky vyvstávají otázky, do jaké míry lze jednání Boudišové považovat za etické.
Navíc nelze zjistit, kdo firmu Talwin skutečně vlastní, jelikož její akcie jsou vedené na majitele. Získat k celé kauze vyjádření moldavské radnice je v současnosti nemožné, s médii odmítá komunikovat.
"Vaší redakci nevěřím," vyjádřil se minulý týden místostarosta Tomáš Tvrdík.
Moldavská velkovýrobna elektřiny
Momentálně pozastavená stavba zdaleka nemusí být jedinou elektrárnou, jež v nejbližším okolí obce vyroste.
Už v prosinci 2009 schválila obec záměr výstavby další fotovoltaické elektrárny v části Moldava-Oldříš. Investorem je firma IX MEDIA, která už získala od (rovněž) stavebního úřadu v Duchcově stavební povolení k tzv. zemnímu vedení, jenž odvádí vyrobenou elektřinu do sítě.
Obec už také odsouhlasila záměr s výstavbou větrné elektrárny VTE Moldava, za níž stojí firma Czech Wind Holding. Záměr v současné době posuzuje ministerstvo životního prostředí.
Případná stavba by obec kompletně obepínala ze západní strany. Podle zdroje MF DNES už se do jednání o větrné elektrárně vložily i saské úřady, jelikož větrníky by stály na samých hranicích s Německem.
"Těmito projekty se intenzivně zabýváme a šetříme je," uvedla ředitelka ústecké pobočky ČIŽP Jana Moravcová.
Protestují í místní lidé
Jisté zatím je, že už stavba první fotovoltaické elektrárny není místním po chuti. Sepsali proto v červenci petici, která postupně obešla ČIŽP, krajský úřad i několik ministerstev.
"Upřímně řečeno, nechci žít v průmyslové zóně. Je evidentní, že to zasáhne turistický potenciál obce a že klesnou ceny nemovitostí. Navíc mi není jasné, proč podnikatelé tyto stavby umisťují do krásných lokalit a ne někam, kde to místo nemá žádný společenský ani jiný potenciál," míní jeden ze 150 signatářů.
