Jak jste radu města přesvědčil, aby navrhla takto vysokou částku?
Mám dojem, že dotace pro Činoherní studio, když bylo kdysi příspěvkovou organizací, byla téměř stejná. Za doby o.p.s. (viz box) to bylo 12 milionů, rozpočet byl 16. To byl právě ten důvod, kterým jsem radu přesvědčoval, protože za ópéesky i za spolku existoval takzvaný švarcsystém, kdy za pracovníky nejsou placeny odvody.
Činoherní studioDo roku 2008 bylo divadlo příspěvkovou organizací města. Magistrát tak měl přímý vliv i zodpovědnost za jeho chod a herci byli jeho zaměstnanci. V letech 2008 až 2014 divadlo fungovalo jako o.p.s., tedy obecně prospěšná společnost. Město na něj dohlíželo prostřednictvím správní rady. V březnu 2014 město rozhodlo o založení příspěvkové organizace znovu, soubor do ní ale odmítl přejít a od května 2014 do června 2015 působil pod nově založeným spolkem Činoherák. Od července 2015 soubor opět přešel pod příspěvkovou organizaci města, jejím ředitelem se vzápětí stal Jiří Trnka. |
V příspěvkovce za zaměstnance musíme řádně platit odvody, takže 10 milionů vychází jen na platy. Když k tomu chci vyrábět ještě inscenace, platit energii, teplo a podobně, jsou náklady o to vyšší. Proto jsem byl nucen, a dokladoval jsem to i čísly, požádat radu města o navýšení rozpočtu. V zásadě je pak nutné dodat, že Divadlo Aréna v Ostravě, což je velmi podobné divadlo, dramaturgií, počtem zaměstnanců a rozměry, navíc v podobném sociálním prostředí jako v Ústí, dostává od města téměř 17 milionů. Takže můj požadavek byl velmi mírný. Samozřejmě chápu, že Ostrava je větší město, tím pádem i bohatší.
Ale v dobách obecně prospěšné společnosti fungoval činoherák za podstatně menší dotace. V posledních třech letech mu město dotaci snižovalo, od 10,5 milionu korun do 9,5 milionu korun. Co se od té doby ve fungování divadla změnilo, že teď je potřeba 14,5 milionu korun?
Ale ópéeska zaměstnávala jenom nejužší okruh lidí v divadle. V ópéesce třeba nikdy nebyli herci ve stálém angažmá, byly vždycky na volné noze. Nikdy se za ně neodvádělo zdravotní a sociální pojištění. Jedním z úsporných kroků ópéesky bylo, že zrušili své ekonomické oddělení, prostě propustili ekonoma a účetní, ty já ale v příspěvkovce potřebuji.
Při schvalování dotace pro činoherák vládly na zastupitelstvu vždy velké emoce a nebylo jisté, zda projde. Jste přesvědčený, že vám zastupitelstvo v prosinci navrženou dotaci ve výši 14,5 milionu korun schválí?
Jsem přesvědčený, že dojde k široké shodě a že to bude většinou přijato.
Pokud dotace projde, pozná divák, že budete hospodařit s 14,5 miliony od města? Třeba na počtu inscenací, scénografii či výpravě na jevišti?
To by bylo fajn, kdyby to tak šlo. Ale já počítám na výrobu jedné inscenace 300 tisíc včetně autorských honorářů, a to si jistě spočítáte, že to moc výpravné být nemůže. Já se opravdu držím v těch nejnižších číslech, ve kterých to jde.
Takže je tedy dotace ve výši 14,5 milionu od města dostačující, nebo není?
Není dostačující. Počítám ještě s dotací od kraje a ministerstva kultury. Pak to bude dostačující. Pravda je prostě ta, že rada města se rozhodla, že toto divadlo chce provozovat jako příspěvkovou organizaci. V tu chvíli všichni upozorňovali, že pakliže to nebude spolek, bude to mnohem nákladnější, a samozřejmě to tak je. Na druhou stranu je příspěvková organizace přímo zřízená magistrátem, který tak má přímý přístup k účetnictví a může nás kontrolovat každý den. Pro město je teď vše mnohem průhlednější a zcela transparentní.
Kolik si vydělá Činoherní studio vlastní činností, tedy na vstupném, a jaký tak bude mít celkový rozpočet?
Vycházel jsem z tržeb spolku, takže je to jen můj odhad, i když podložený tržbami a zájezdy spolku za půl roku. Věřím, že nevyděláme méně než dva a půl milionu. Celkový rozpočet je pak 18,5 milionu.
O jak vysoké částky budete žádat ministerstvo a kraj?
Co se ministerstva kultury týče, nebude to částka menší než milion, spíš větší. Získat dotaci od kraje, a to nebudu nijak zastírat, pak znamená jednání současného vedení města s vedením kraje. Takže já neumím říct, jak velká ta částka bude. Ale předpokládám, že to nebude méně než půl milionu korun, a spíše očekávám částku kolem jednoho milionu.
Připouštíte si variantu, že byste zmíněné dotace nezískali? Jak byste v té chvíli postupoval?
S takovou variantou nepočítám. Už z toho důvodu, že kraj i ministerstvo jsou za poslední dva roky divadlu v Ústí maximálně nakloněné.
Tudíž ani nemáte žádný plán, jak postupovat v případě, že byste na tyto dotace nedosáhli?
Nemám žádný záložní zdroj, pokud se mě ptáte takhle.
Rada města vám teď schválila mimořádnou dotaci 1,5 milionu na dofinancování tohoto roku. Náměstek primátorky Jiří Madar to odůvodnil tím, že je to na přijímání nových lidí na úseku divadla, kde byl největší nepořádek, a na dokoupení ztracených věcí. O jaké nové lidi jde?
V divadle nezbyl nikdo z původních lidí, kteří pracovali v kancelářích. A to je velmi podstatné, protože to zahrnuje PR oddělení, obchodní oddělení, ekonoma, účetní a to je svým způsobem, pokud se nedíváte jen na jeviště, kde hrají herci, páteř divadla. Toto musím celé znovu vybudovat, protože to bylo personálně zlikvidováno. A nejen personálně, dodnes třeba nemám ve své kanceláři počítač, takže pro Ústí pracuji na notebooku Městského divadla Děčín (Trnka je současně ředitelem děčínského divadla - pozn. red.). Takový je stav. Pro mě byla třeba velká kauza přebírání majetku Činoherního studia jako příspěvkové organizace, kde jsem se setkal, mírně řečeno, s neuvěřitelným nepořádkem. Hmotný majetek jsem proto dosud nepřevzal, řada věcí tam prostě chybí. A já nepřevezmu odpovědnost za něco, co tam není.
Jaké věci se ztratily?
Dokud tato věc nebude uzavřena, tak já to nebudu říkat konkrétně. To jistě chápete.
Ale chápu to správně, že schválených 1,5 milionu korun použijete i k dokoupení věcí, které se ztratily?
Věci, které fyzicky potřebujeme k fungování divadla, už dokupujeme. Musíme také okamžitě opravit pohostinské pokoje, které jsou v dezolátním stavu. Přitom od ledna už bychom měli přivítat hostující paní režisérku z Brna s jejím týmem. Těch jeden a půl milionu je především na provoz divadla, na výrobu inscenací, na platy.
Jak se celá záležitost s přebíráním majetku bude vyvíjet dál?
Proběhne inventura, kdy přečíslujeme majetek, označíme to, co tam fakticky je, a já podepíšu přebírací protokol. Co tam chybí, bude vyčísleno a já požádám radu města, aby to odepsala. Rada má pak v zásadě dvě možnosti. Buď stanovit škodní komisi a snažit se vypátrat, kdo za to může, což je podle mě nemožné zjistit. Nebo to odepsat, udělat za tím nepořádkem jednu tlustou čáru a začít zcela nanovo, k čemuž bych se já klonil.
Dokdy bude inventura probíhat?
Měla proběhnout do konce října. Vzhledem k našim ztíženým okolnostem, například nedostatek výpočetní techniky, jsme se s odborem školství a kultury domluvili do konce listopadu. Jak si s tím pak rada poradí, neumím říci. Pakliže rada jmenuje škodní komisi, která to bude vyšetřovat, tak to může trvat dost dlouho, obávám se.
Tomuto nepořádku zcela jistě nahrál fakt, že ústecká činohra za poslední roky měnila několikrát právní formu. Činohra se navíc opakovaně přesouvala. Dokážete říct, za kým chyby jdou?
Z mého pohledu neumím určit, kdy tam došlo ke ztrátám v majetku. A ani neumím říci, kdo by za to měl nést zodpovědnost. Pro mě to je velice těžká pozice sama o sobě, protože jsem to já jako současný ředitel, kdo se musí s touto minulostí vyrovnat a věci narovnat. Například s nesouhlasícím soupisem majetku. A to je jenom jedna z těch věcí. Jsem pro to zřejmě ten vhodný člověk, protože s tím, co se tady v Ústí v minulosti stalo, nemám absolutně nic společného. Tedy kromě toho, že musím řešit ty následky.
