Dvoudílný dokument nazvaný Žatecko - dějiny Čechů a Němců vznikal tři roky. Oba díly trvají dohromady 100 minut. Historická fakta divákům přibližuje třináct českých a německých historiků, regionální odborníci a vědci.
Lidský pohled dávají pamětníci, kteří zažili druhou světovou válku a následný odsun německého obyvatelstva.
„Doposud městu podobně obsáhlý dokument chyběl. Žatec má publikaci, grafické listy, ale takto obsáhlé filmové zpracování tu nebylo,“ říká předseda spolku rodáků a spolutvůrce filmu Petr Šimáček.
Snímek v historických souvislostech mapuje spletité dějiny města a jeho regionu. Ukazuje proměny osídlení, které ovlivňovaly osud celé země a Evropy.
Patří k nim husitství, třicetiletá válka, světové války, poválečný proces usmiřování i současnost. Jedná se především o soužití Čechů, Němců, ale i Židů.
Nechybí fakta o pěstování chmele
Část filmu představuje rozmach průmyslu a především pěstování a zpracování chmele, které má v regionu tradici přes 700 let.
V 19. století se Žatec stal evropskou chmelařskou metropolí. Sklízet chmel do regionu přijíždělo až sto tisíc brigádníků a vyvážel se do celého světa.
Právě díky širokému časovému rozpětí tvůrci věří, že zájem o film budou mít milovníci historie. Hlavně je však určen pro německé a české školy, veřejnost si pak dokument může zakoupit v žateckém infocentru.
Snímek natáčel německý štáb, se kterým spolupracuje Nadační spolek Saaz/Žatec a spolek rodáků a přátel města.
„Nechtěli jsme se zaměřit jen na jedno historické období, ale v souvislostech představit divákům celé dějiny města a regionu a ukázat jim, jak se prolínají,“ přibližuje Otokar Löbl, žatecký rodák žijící v Německu a spolutvůrce scénáře.
O hrdinech i zbabělcích v obou národech
„Vysvětlit, jak vůbec došlo k tomu, že nejdříve české město se stalo německým a pak opět českým. Žatec může být příkladem vývoje soužití těchto dvou národů, a to jak v tom dobrém, tak špatném,“ poznamenává Löbl.
První díl se věnuje popisu historických událostí od středověku do revolučního roku 1848, kdy začínají eskalovat konflikty mezi národy. Druhý díl zahrnuje období vzniku československého státu, druhé světové války a léta po ní.
„Zásadní je 20. století jako doba, která formuje i současné generace. Museli jsme se také vyrovnávat s různými klišé, a to jak českými, tak německými,“ upozorňuje hlavní koordinátor historických faktů Petr Hlaváček.
Tato doba podle něj vypráví dobrodružný příběh, který má jak své hrdiny, které je potřeba připomínat, tak i zbabělce, a to v obou národech.
„Film je zároveň příběhem věčné touhy po svobodě a určitého vzdoru proti německému nacionálnímu socialismu i proti komunismu,“ dodává Hlaváček.
